Dneska bude opět jedna lahůdka (tedy lahůdkové téma, ne nutně článek na blogu). Kdo ví, jak dlouho se bude ještě blogovat. Tak jsem si říkal, že pokud to půjde, budu probírat častěji svoje oblíbené knížky. Třeba i za cenu vynechání některého aktuálního braku.

Jak v průběhu času upadaly v milost a nemilost různé pomníky.

Druhé mrňouskovo narozky jsme docela slavili. Tak jsem si koupil po letech zase filmy a pořádně jsem si na oslavě zafotil.

Poslední návštěva knihovny proběhla docela v rychlosti, tak jsem bral, co mi pod ruku přišlo. Mezi jinými tak i knížku Kolaboranti: 1939 – 1945 od Michaela Borovičky. O druhé světové si totiž moc nečtu; možná je to částečně reakce na školní dějepis a vůbec oficiální podání dějin, které za mého mládí bylo na druhou světovou fixováno, přitom ale tak strašně emociálně, že to na člověka padalo jako balvan.

Pár slov o software, kterým se budím, a o hardware, na kterém to provozuji.

V době, kdy jsme pořizovali naše domácí PC, se myslím již tvrdilo, že na domácích strojích lze vytvářet multimédia. Byla to sprostá reklamní lež a po třech letech únavy našeho systému se nestala pravdivější.

Přesto však pyšně hlásím, že sice znaven, otrhán, hladov a ospal, ale přesto jsem vytvořil v noci video o dalším roce našeho batolete a přes noc ho uploadoval. I když jsem si samozřejmě vědom toho, že pro rodinné nepříslušníky mají taková videa jen malý přínos:-)