Jak se budím (rádio)

23. duben 2008 | 21.29 |

Pár slov o software, kterým se budím, a o hardware, na kterém to provozuji.

Záleží mi na tom, jak se budím. Jsem rád, že si mohu dopřát luxus výběru metody, jak se probouzet.

Po příchodu do Prahy jsem se budil samozřejmě pomocí Rádio 1 jakožto symbolu velkoměstského života a připomínky studentských let. V ranní show mají pěknou hudbu a defenzivní moderátory, kteří se hlásí nakřáplým pomalým projevem jen zřídka.

Bohužel ne vše, co je příjemné, je i praktické. U Rádio 1 jsem často zase usnul. Takže to účel neplnilo.

Potřebuji hlavně, aby hlásili často, kolik je hodin, abych se mohl rozhodnout, zda už vylézt z peřin.

Na to je samozřejmě ideální nějaké státní rádio. Rádiožurnál před změnami paní Tachecí mě ovšem iritoval v několika ohledech:

- léta stejný komentátor dvakrát za ráno,

- podivně zmatené zprávy, které daly prioritu většinou tomu, čemu ji dát neměly,

- duchamorné telefonáty s meteorology, kdy se moderatizátor snažil vypáčit z chchlajícího spícího meteorologa obligátní nebude-li pršet, nezmoknem.

To je trochu moc černých puntíků během jednoho rána v pořadu, který mě má mile uvést do nového dne. Vloni jsem se tedy budil nejvíce ČRo 2, i když jsem za to platil cenu hodně vypečeného playlistu. Ale ráno je proces spíše fyziologický než intelektuální. Hlavně nelekat a neštvat.

Paní Tachecí sice byla obětována v zájmu klidu na práci jejích nad- i podřízených před peticemi náhle se vyrojivších mediálních teoretiků, ale její dílo žíje v hlavních rysech naštěstí dál. (Vyučují-li se někde zákonitosti vztahu mezi dobrým výkonem a zaslouženou odplatou v českém veřejném sektoru, měla by se Tachecí kariéra probírat ve zvláštním semináři. I když tedy za tu knihovničku Maliny Obrowské si nějaký menší trest zasloužila - naštěstí to ale není ráno, takže to neslyším).

ČRo 1 Rádiožurnál tedy poslouchám poslední měsíce v pracovní dny ráno denně. A musím říct, že jsem spokojen a je tam víc věcí, které se mi líbí:

  • nezměnilo se časté hlášení času, nejméně dvakrát za čtvrt hodiny,
  • mluví rychleji, než mluvili dříve,
  • ač nemám vůbec nic proti p.

    Krocovi, který je též kvalitní, přeci jen moje krevní skupina je víc p. Pokorný, kterého do ranního show dosadila paní Tachecí. Kdyby někdo kritizoval, že p. Pokorný má ještě o krůček větší odstup od věci, než by bylo zcela korektní, tak bych asi souhlasil. Avšak ten krůček je směrem mně sympatickým. Těžko se to popisuje, ale zkusím to. Třeba během play-off hokejové ligy hovořil s nějakým hokejistou. Ten zapáleně hovořil, že přežije, když se někdy zdá, že rozhodčí nepískají fér, ale že mu vadí, když v jednom zápase se úzkostlivě trestá vše a příště to zase prochází. Pokorný ho nechal vymluvit a řekl tím svým vysokým blazeovaným hláskem: "To jistě musí být strašné pro citlivou duši hokejisty, když se v každém zápase píská jinak." A navázal další otázkou. Já v tý kuchyni nahlas vyprsk a usmíval jsem se pak celé ráno;

  • k p. Pokornému je paní Výborná a nevadí mi;
  • naprosto vynikající jsou malé zprávy mezi písničkami. Buď státní rádio zaměstnalo na pozicích regionálních zpravodajů skupinu géniů nebo na tom maká dobrý editor. Ty regionální vstupy jsou zajímavé, kultivované, emocionálně nepřibarvené a hlavně neuvěřitelně stručné. Tipoval bych, že těžko má některý přes minutu, možná se vejdou i do 30 vteřin (no, to už jsem si teď asi trochu zapřeháněl) občas i s hlasem veřejnosti;
  • v některých ohledech samozřejmě byly reformní výdobytky zase opuštěny. Tak třeba počasí již nehlásí kultivovaným hlasem profesionální paní, ale zase to čtení svěřili raději odborníkům na odečítání hodnot z teploměrů. Avšak aspoň s nimi netelefonují a nesnaží se o dialog, je to prostě nahraný souvislý krátký projev meterologa - sice roztřeseným hlasem, ale aspoň bez kašlání a koktání;
  • jako vítězná hymna pádu Tachecí hned druhý den ráno zase vtáhl do ranního show Michal Tučný a od té doby zase v hlavní ranní čas duní denně Medicinman, Báječná ženská, případně Všichni už jsou v Mexiku. A já jenom mávám rukou – ech, báječní medicinmani, na tomhle postu jsem ochoten ustoupit.

Pokud jde o vhodný hardware, budu stručnější. Mám rád, když lze nastavit začátek buzení, i jeho konec. Někdy třeba vím, že můžu přijít později do práce. Začne hrát rádio, já se dál válím. Ale když pak přestane, tak vím, že už končí sranda.

Úplně nejlepší budík má náš přenosný Panasonic. Má totiž i funkci "fader". Což znamená, že když na usnutí použijete sleep, tak to nepřestane hrát náhle, ale ztlumí se to postupně do ztracena. A stejně tak i ráno při buzení to nabíhá pomaličku od nuly. Je to detail, ale příjemnější, než se zdá. Bohužel není možné mít v obýváku deset rádií, tak se budím velkou věží. Ta má budík pěkný, ale nemá ten fader. Takže v určený čas cvakne vypínač – a já jsem už vzhůru. Pak asi sekundu se něco uvnitř děje – zahřívá se to s prodlevou, jako kdyby nabíhal soustruh. A pak to najednou spustí hudba.

Tak dobrou a vstávejte v rámci možností příjemně.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak se budím (rádio) dj-team 23. 04. 2008 - 21:58
RE: Jak se budím (rádio) kaci 23. 04. 2008 - 22:05
RE: Jak se budím (rádio) jarmik 23. 04. 2008 - 22:17
RE(2x): Jak se budím (rádio) dj-team 23. 04. 2008 - 22:31
RE: Jak se budím (rádio) samotar®vzpomina.cz 24. 04. 2008 - 01:49
RE: Jak se budím (rádio) markisha®blbne.cz 24. 04. 2008 - 06:30
RE(2x): Jak se budím (rádio) kaci 24. 04. 2008 - 09:05
RE(3x): Jak se budím (rádio) markisha®blbne.cz 25. 04. 2008 - 06:30
RE: Jak se budím (rádio) jana* 24. 04. 2008 - 06:31
RE: Jak se budím (rádio) sargo 24. 04. 2008 - 09:00
RE: Jak se budím (rádio) jarmik 24. 04. 2008 - 10:14
RE(2x): Jak se budím (rádio) markisha®blbne.cz 25. 04. 2008 - 06:29
RE: Jak se budím (rádio) littlekey 25. 04. 2008 - 08:02
RE: Jak se budím (rádio) chachina 25. 04. 2008 - 10:45
RE: Jak se budím (rádio) sargo 25. 04. 2008 - 11:20
RE: Jak se budím (rádio) alisa 14. 03. 2012 - 19:31