Zkusím stručně - slibuju!
Jsem si vědom, že je to projevem duševního zakrnění a podléhání mu. Protože co se mi na tom líbí, jsou pohádkové zásady: pevná struktura, stejný hlavní hrdina, na konci vítězství dobra. Čim rigidnější série, tím raději jím mám - to platí i pro TV krimiseriály.
Se všemi klišé a zvyklostmi jsem tedy naprosto smířen a žádám je. Avšak onehdá jsem si přečetl jeden poirotovský díl, nad nímž jsem nejen pozdvihoval obočí, ale i vrtěl hlavou! Samozřejmě mi řeknete, že z určitého pohledu je ten rozdíl oproti zbytku série v podstatě jen malý. Ale mě to připadalo jako velké vybočení.
Hovořím o příběhu Velká čtyřka. Onehdá jsem na wikipošce četl, že Agátka svého Poirota dosti upřímně nenáviděla a celý život psala další a další pokračování jen se sebezapřením, neb to veřejnost žádala. Ve Velké čtyřce patrně měla psychicky slabší období a nechala to napsat svého tajemníka.
Je to naprosto chaotická šílená smršť těch nejbrakovějších nápadů, co lze vidět. Obsahuje asi deset jednotlivých vražd, kde vždycky hraje roli absurdně vypíchnuté číslo čtyři a Hercule to objíždí s kpt. Hastingsem a řeší jako na běžícím pásu. Poirot totiž bojuje proti tzv. Velké čtyřce, což jsou čtyři geniální zločinci, kteří se chystají ovládnout svět. Ale už dnes jsou velice vlivní.
Existují lidé, a nejsou to žádní panikáři, kteří vědí, o čem mluví. Tvrdí, že vším hýbá síla, jejímž cílem není nic menšího než rozklad civilizace. Víte, mnohé události v Rusku naznačují, že Lenin a Trockij byli pouhými figurkami, jejichž postup diktoval a řídil jiný mozek. Nemám žádný důkaz, který byste uznali, ale si zcela jistý, že ten mozek patřil Li Čang Jenovi. (pozn.: Číňan je č. 1 ve Velké čtyřce).
...
Možná si, pane Poirote, vzpomínáte, že se potopila řada torpédových člunů a torpédoborců v důsledku toho, že byly vrženy na skalnaté americké pobřeží. ... Před nedávnem jsme udělali razii na jisté zločince a pistolníky, přičemž jsme zajistili nějaké listiny, které vrhly na tu záležitost s těmi loděmi úplně jiné světlo. Mluvilo se v nich o jakési organizaci zvané Velká čtyřka a neúplně popisovaly nějaké výkonné bezdrátové zařízení, které koncentruje množství energie daleko přesahující všechny dosud konané pokusy a dokáže zaměřit na dané místo paprsek obrovské síly.
Ale neměl jsem se co divit. Varovat mě měl díl V hotelu Bertram, který jsem četl krátce před tím, taky o letošních vánočních svátcích.
Zápletka Bertramu je totálně šílená velekonspirace, vybočuje ze žánru běžné anglické komorní vraždy pro detektivku. V podstatě hlavní rys zápletky není vůbec vysvětlen. Tady - na rozdíl od Velké čtyřky - aspoň funguje pěkně ta stardardní konverzační stránka vyšetřování slečny Marplové, tak to nebudu úplně prozrazovat.
Pokud si chcete přečíst hodně špatného Poirota či sl. Marplovou, doporučuji.