Vím, že existuje edice holmesovských příběhů z pera jiných autorů, než je p. Doyle. Už před lety jsem si nějakou koupil a nebavilo mě to vůbec. Proto jsem se díval nevraživě na Sargo, když si onehdá koupila Zapomenuté případy S.H. uspořádané Peterem Hainingem. Myslel jsem si totiž, že jsou to také holmesiády od někoho jiného.
Pochopil jsem, že dosud existuje kánon příběhů Sherlocka Holmese ze šedesáti částí. Zde je dalších dvanáct textů, které jsou navrhovány k doplnění (a nějaké drobné doplňky). Přesněji - byly navrhovány v roce 1980, když sborník v Anglii vyšel. Skoro si myslím, že by mělo respektovat přání autora, aby se ty nalezené textíky nechaly být a některé hříchy mládí zůstaly zapomenuty.
Ve sborníku jsou:
- tři novinové příspěvky od p. Doyla, kde se uvolil výjimečně pohovořit o svém nemilovaném výtvoru, který dle něho tak nespravedlivě zastínil jeho lepší práce,
- dvě komické sebeparodie v podobě krátkých povídek,
- dva klasické případy s Sherlockem, kde u jednoho se zachoval jen stručný zápis zápletky a do povídky to dopsal holmesolog a u druhého je sporné autorství a většina znalců se kloní k tomu, že se nejedná o dílo p. A.C.D.,
- dvě rané povídky od Doyla, kde vystupuje nejmenovaný pisatel dopisů do novin, za kterým vidí p. Haining Sherlocka,
- dvě jednoaktovky, u jedné s nejasným podílem p. A.C.D.,
- jedna báseň a jedna úplně raná povídka, kde se hledají prototypy dr. W a p. S.H.
Knihu nijak zvláště nedoporučuji, čtení je to značně duchamorné. Pěkná je jen předmluva, kde se vše publicisticky sumarizuje. Svěží jsou komentáře od p. Doyla k vlastnímu dílu a docela i ty dramatické kousky. Opravdu záležitost tak leda pro skalní fanoušky velkého detektiva.