Sborník detektivních povídek p. Chestertona mám již velice dlouho. Až nyní jsem je přečetl.
Žánr detektivní povídky mi připadá vždycky trochu zoufalý. Hlavním jejím representantem je pro mě detektiv Štika z poslední stránky časopisu Ohníček. Otazníky detektiva Štiky mi jako dítěti připadaly atraktivní, ale trochu trhlé. Až později jsem zjistil, že ono v žádru krátké detektivky to asi zas tak o moc lépe než detektiv Štika dělat nejde.
Proto u Povídek otce Browna je jen ku prospěchu, že hlavní agenda autorova byla zcela mimo detektivní žánr a že to odhalování zločinu je jen takovou kostrou. Ta hlavní agenda je otevřená propagace katolického vyznání. Někdy méně zábavnou metodou, viz třeba citát:
Bylo jaksi zatěžko uvěřit, že tento člověk představoval kdysi zjev tak chorobný, jako je kořalečník nebo kalvinista.
Většinou ale vydařeně. Hlavně když otec Brown dokazuje ostatním postavám, že sice ztratily náboženskou víru, ale o to víc propadají pověrám, povrchní mystice a hochštaplerství. S tím kontrastuje, věcné a nepředpojaté pozorování vyšetřovatele.
Musím říci, že celá léta jsem se do toho nemohl začíst, i když klasické detektivky mám rád. Většinou jsem skončil u té první povídky a dost. Až nyní mě to čtení bavilo a byl jsem schopen se orientovat; i když přizpůsobení se tomu stylu vyprávění bylo i teď zpočátku téžké. Ale pak jsem se nemohl odtrhnout.
Z hlediska žánru se tam prakticky vůbec nevyšetřuje: napřed se prezentuje falešné zdání zločinu, a potom se zjeví otec Brown, který prakticky rovnou vysvětlí, jak to bylo doopravdy a proč to ostatní neviděli hned. Zápletky jsou většinou bláznivé, tak jak to u detektivních povídek bývá. Některé jsem uhodl skoro hned, jiné jsem pomalu nepochopil ani po vysvětlení.
Do sborníku je přidáno ještě několik povídek s jiným hrdinou, a to tajemným vlivným ministerským úředníkem p. Pondem (nejspíš pracuje v tajné službě). U Ponda se nezdůrazňuje vyznání, ale duševní záliba: má rád racionalistické autory 18. století, jak zdůrazňuje v každém dobrodružství. Pondovské příběhy jsou ještě méně akční, často se odehrají jen jako konverzace. Výjimkou by mohlo být, jak Pond bojoval proti protivládnímu povstání v Anglii.
Závěr: tohle byl čtenářský zážitek, který jsem hledal.