Takoví jsou pražští taxikáři

23. leden 2010 | 23.59 |
› 

Příhody v pět hodin ráno bych nepřeceňoval, ale za zmínku mi stojí. Ostatně: jak často člověk recenzuje knížku, co mu daruje taxikář?

hon na lisku - oganesovMěl jsem o tom už twit: v prosinci v plném jakémsi běsu jsem jel ze Slivence už zase na první pindolíno do Ostravy. Když jsem si dával kufr do kufru, tak jsem si všiml, že taxikář tam měl rozházených spoustu knížek. Ptal jsem se, zdali je též knihomol. Vyprávěl mi pak celou cestu, že konzumuje obrovská kvanta četby při čekání na rito. Zaujalo mě, že se specializuje hlavně na sovětské krimi. Byl to zvláštní vážný týpek; mohl být tak mého věku nebo o málo mladší.. "Musí se samozřejmě odhlédnout od celkové morální pochybnosti sovětského totalitního režimu", řekl. Ano, tak to opravdu řekl. Ale že jinak ty detektivky mají živý styl. Též nebyl příznivcem geniálních superdetektivů, spíše práce celé instituce, v čemž mu ten sovětský styl vycházel vstříc. 

A taky jich potřebuje několik denně a v antikvariátech jsou prý v bednách přede dveřmi po koruně. Při takové spotřebě si nemůže dovolit dávat dvě kila za knihu.

Projevil jsem zájem, a tak mi při odchodu daroval jednu, co měl právě přečtenou. Konečně jsem se dostal k tomu, že jsem ten sešit přelouskal. Jedná se o dílo "Hon na lišku" od p. Nikolaje Oganěsova.

Musím říci, že se to nečetlo úplně nejhůř; uznávám, že tento zábavný žánr měli zvládnutý solidně. 

Hlavní postavou a současně vypravěčem v první osobě je vyšetřovatel Vladimír Nikolajevič Skargin. Pak je tam strašná spousta jiných postav. Třeba když odhalili vraha, tak mi trvalo pěkných pár stránek, než jsem si vzpomněl, kdo to vlastně byl. Vůbec v těch ótčestvech a Sisojích Psojičích trochu plavu - evidentně se nitky stahovaly kolem sprostého podezřelého, ale jelikož jsem si fakt nepamatoval, kdo byl Markin, tak mi nedocvakl význam informace, že zpěvačka Rita je jeho neteří.

Jenom teda v jedné scéně se v tom možná trošku vykoupal i p. Oganěsov, protože výslech tam vede Logvinov, ale občas to přeskakuje do první osoby, jako by to vedl Skargin. No, nevím, možná tam byly obá, ale to nějak nevyplynulo jinak z děje.

Zápletka byla myslím v pořádku: byl nalezen mrtvý profesor literatury, ale patrně zemřel přirozenou smrtí. Přesto se to vyšetřuje. I když se nakonec zjistí, že skutečně nebyl zavražděn, tak při rozpletení všech vztahů kolem něho se odhalí několik různých zločinů. Jazyk je velice strohý, nic se extra nerozebírá. Ich-vypravěč jenom tu a tam po nějakém výslechu řekne "to mi vyloučilo další hypotézu." A nic víc.

Ruský originál vyšel v Rostovu na Donu v roce 1981, česky to vyšlo 1984. Pokud jde o projevy folkóru doby a místa, tak je toho celkem přiměřeně. Spíš jen tak ve filozofické rovině, že hlavní postava má ráda svoji práci a celkově je vděčná všem, nechodí domů na večeři a místo toho vyšetřuje a odhaluje, dělá to vše pro děti svých dětí atd. Opravdu zvláštní bylo asi jen jediné místo. Když hlavní detektiv se setká s kolegou z kolejí po letech, tak se tam píše: 

Ale čekalo mě hned několik překvapení. Za prvé se ukázalo, že zástupce šéfredaktora Vasiljev, Andrej Ivanovič, je tím Andrjuškou Vasiljevem, s nímž jsem před mnoha lety studoval na univerzitě. Já práva a on historii. A pamatoval jsem si ho z komsomolské práce, oba jsme se jí účastnili tím nejaktivnějším způsobem.

Mno, tak už se dnes próza asi nepíše, co tak jsem si všiml (snad s výjimkou Dana Browna:-) ).

Jinak tedy jsem celkově zastáncem toho, aby v detektivkách byli policajti hodní a chytří a zloduší zlí a polapeni a potrestáni. Samozřejmě tedy všeho s mírou. Ale mám takový mlhavý názor, že to souvisí s pravděpodobností chytání zloduchů i v realitě.

Tak toto jsem chtěl vám chtěl napsat o pražských taxikářích.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Takoví jsou pražští taxikáři dj-team 24. 01. 2010 - 21:09
RE: Takoví jsou pražští taxikáři sargo 25. 01. 2010 - 14:43
RE: Takoví jsou pražští taxikáři kindas 10. 02. 2010 - 14:09
RE(2x): Takoví jsou pražští taxikáři jarmik 10. 02. 2010 - 22:05