Večeře u mahárádži

15. září 2009 | 22.30 |
› 

Nad touto knížkou jsem se pořád ptal sám sebe: odkud vlastně původně znám p. Igora Chauna? Porůznu na něj narážím ohledně drobností. Ale někde musel být hned někdy kolem převratu v něčem významném, kde jsem si ho zařadil mezi oblíbené umnělce. Díval jsem se na wikipošku i na imdb.com, ale na nic jsem nenarazil, co by dělal významného. Tak nevím.

večeře u maharádžiVědomě si ho pamatuju velice pozitivně vlastně z jediného díla, a to z dokumentu o Indii někdy z konce 90. let, který jsem tehdy viděl v televizi. Od té doby jsem ho znovu neviděl, takže jsem si nemohl svůj ověřit svůj původní dojem, že to bylo skvělé dílo. Dodnes se dívám na Indii v podstatě tím pocitem, který jsem si odnesl z toho Chaunova dokumentu. (Ještě si ho matně pamatuji z - nejspíš pochlebného - interview Léčba Klausem. Měli by to znovu po těch letech pustit, jaký by z toho byl dojem dnes, kdy již jsme vystřízlivělí i my, poměrně silní bývalí klimatologovi obdivovatelé).

Večeře u mahárádži a jiné povídky se mi docela líbily hezky. P. Chaun to napsal srozumitelně. Povídky mají jasnou atmosféru a dal si záležet s vypointováním. Hned od první z nich jsem musel myslet na to, jak mi připomínají tématikou i zpracováním avantgardní povídky z doby kolem první světové války, musel jsem myslet na Meyrinka, Klímu, Kafku a vůbec na staropražské blouznivce. I u Chauna jsou poetičtí hrdinové vláčeni vášněmi, hodně cestují do orientu a studují tam východní mystiku, případně jsou přímo Indové apod. Možná nejvíc se mi ale líbily dva příběhy sovětské, tam jsem možná nejlépe vychutnal takový zápal pro pointu a zvláštní smysl pro zábavný detail.

Pro mě osobně by mohlo být občas trochu méně výstřednosti a tu a tam lehkých nechuťáren, ale je to snesitelné i v tomto směru.

Docela hezky je každá povídka uvedena několika slovy, jaký má pro autora význam a kdy a kde ji napsal.

V doslovu píše nakladatel, že je p. Chaunem nadšen, a že tedy vyhověl p. Chaunovu přání, aby mohl zasahovat do vzhledu knihy. Osobně tedy výpravu té knížky považuju za docela velkou slabinu, která mi dojem z četby kazila. Určitě bych takovéto sice solidní, ale přeci jen literárně začátečnické povídky netiskl na atypický větší formát se super tlustými deskami a na lesklý, strašně těžký papír. Ta knížka je jednak těžká jak balvan a jednak mi ten lesklý papír nepřipadá moc čtenářský; k takovémuto textu se to nehodí. (Navíc se mi tedy nelíbily ty ilustrace). Kdyby bylo po mém, tak to mohl být raději naopak malý paperback na lehounkém zrnitém papíře, to by se mi líbilo mnohem víc.

Závěr je ten, že pokud někomu tuto publikaci budou nutit zdarma v městské lidové, tak dle mého názoru stojí za přečtení a potěší.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Večeře u mahárádži pm 16. 09. 2009 - 01:05
RE: Večeře u mahárádži kobliha 16. 09. 2009 - 08:26