Asi nejlépe se mi na blogu píše o knihách, jejichž literární kvalita není úplně nesporná.
Nikterak nikomu nezboří předsudky o scifi povídkách. Ale je to jednoduché, vážné a poutavé čtení. Zápletky těch povídek jsou povětšinou takové dosti obligátní a polopředvídatelné. Motivace point je demaskující - malý slabý člověk se náhodou stane nepřítelem systému a odhaluje smutnou (konspirační) pravdu. Skoro vždycky systém vítězí. LIterárně to nemá žádné finesy ani vyhraněný žánr. Mně to bylo sympatické právě tím pocitem, který jsem z toho měl, že autor prostě byl prostě jen šťastný, že odhalil možnost úplně volně si napsat příběhy podle sebe.
Myslím, že už jsem někde četl Pecinovského charakteristiku, že představuje klasickou mainstreamovou českou scifi povídku z období velkého rozvoje 80. a 90. let. Mně by to tak sedělo.
Stojí za to napsat si přehled všech osmi motivů, aby bylo jasné, o co jde:
- v blízké budoucnosti je možno za hodně peněz zaplatit si "laso" (viz obrázek na obálce), tj. mechanického hada, který po určitou dobu pronásleduje určenou oběť (v daném případě 48 hodin). Pohybuje se ryhlostí jen 4 km/hod, zato neustále. Celé je to TV show a veřejnost s hadem spolupracuje a za odměnu mu dává hlášky, kde je oběť;
- cestovačka v čase: člověk letí do budoucnosti zabít svého budoucího vraha a jak se to celé cyklí;
- roboti ovládli lidi a jezdí na nich jako na koních. Jeden šampion se dostává mezi disidenty a jak ten odboj dopadne;
- v loterii lze vyhrát právo někoho legálně zabít jako velkou TV show. Hádejte, jak je to ve skutečnosti s tou svobodnou volbou;
- ve velké reklamní kampani si každý člověk může koupit svoji vlastní nádhernou planetu. Malý kluk cítí podvod a na poslední chvilku odmítne vstoupit do terminálu za svými rodiči;
- v blízké budoucnosti mají právo na život jen lidé s indexem vitality přes 100, který sledují všudypřítomné měřáky. Samostatný farmář se dostává do křížku s byrokracií, která likviduje nevitální jedince (zajímavé, že index je tu měřen naprosto objektivně, i proti byrokracii);
- v byrokratickém světě budoucnosti se v počítači chybou změní jméno poddaného občana, jehož existenci pak úřad odmítá uznat;
- kdesi mimo čas a prostor sbírá organizace na záchranu Země před mimozemšťany nejlepší piloty, závodníky, horolezce apod. těsně před úmrtím při nehodách.
Celé psáno klidně, bez výstřelků. Já to přečetl opravdu s chutí a na tak málo zátahů, jak to denní (a noční) rozvrh dovolil. Jestli přečíst v životě jen jednu útlou sbírku českých scifi povídek a pobavit se klasickými motivy tohoto žánru, tak bych volil tuto.
Související článek: o Pecinovského antiutopii jsem psal zde.