Šťastné příběhy

12. září 2011 | 22.52 |
› 

Už jsem tu psal, že miluju Literární poklesky od p. Leacocka. Proto si průběžně kupuju vše, co od něj vychází. I když nic už není ani vzdáleně tak dobrého.

Pstastne pribehyrý posledním jeho sborníkem byly Šťastné příběhy. Na obálce píšou, že v roce 1943, když vyšly, je autor považoval za svou nejlepší knihu. Já bych řekl, že to se jen tak vždycky říká o posledním díle, aby se nezklamal vydavatel. Povídky nejsou špatné, jsou tam obvyklá leacockovská témata:

- Někdo úspěšný se vrací do rodného města nebo do školy, kde studoval, v nostalgické náladě a myslí si, že všechno už je dávno a všichni lidé mrtví. Je překvapen všedností, že vše je při starém a lidé si ho prostě pamatují.

- Nechybí satira na různé módní jevy, třeba na lidi, co se důsledně řídí příručkami o osobním růstu.

- Velkou zálibu měl v motivu nové politické strany, která má zatočit se vším špatným. Jak ty naděje v takovouto změnu jsou zcela směšné.

Jakožto jeho fanoušek-veterán docela obdivuji, že mu nebylo zatěžko celý život znovu a znovu psát povídky, kde kritizoval pokrytectví vyšších vrstev. Má na to oblíbenou metodu, většinou ji neměnil: vypráví to naivní jedinec, co všemu věří. V pozadí se pak motá nějaká služebná nebo číšník; nic tam neříká a nijak se mu text ani blíže nevěnuje, ale dodá scéně vždycky šťávu a správný dojem nadsázky.

"To bude něco," ujišťoval mě, "všechno je založeno na lidské solidaritě a rovnoprávnosti - kde je sakra ten číšník? Naším cílem je to, co nemá v programu žádná z těch dřívějších stran - sociální soudržnost - toho chlapa bych vyhodil - a právo každého člověka promluvit ... spočítejte mně to už a mlčte..." Když už jsme byli dávno venku, ještě pořád si mumlal pro sebe něco o tom číšníkovi.

Je to zkrátka knížka, kterou naprosto nikdo mít nemusí. Kdybych ji však neměl, tak bych si ji koupil zas.

První věta knihy: Někdy vám život uštědří lekci.

Poslední věta: Jsem si jist, že kdyby v Portchesteru roku 1876 bývali slyšeli o takových nápadech, řekli by si: "Tomu chlápkovi asi přeskočilo, ne?"


Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře