Velký, nepochopitelný hlad

22. září 2013 | 23.18 |
› 

Poslední ze série zlevněných berhnardovek.

velky nepochopitelny hladZ výprodeje v Kosmasu mi zbývala tato poslední, pořízena poctivě za 25,- K, nádhera. Velký, nepochopitelný hlad je sbírka povídek Thomase Bernharda; na obálce píší, že jde o nejranější texty, které publikoval většinou v novinách.

Povídky se mi líbily hezky. I když nejsou ještě tak rafinované jako pozdější práce p. Berhnarda, jsou pěkné i tak. Začínal obdivem k rakouskému venkovu; další povídky mají často sociální notu. Psal čistým stylem, zcela bez humoru. Mimochodem: číst literaturu úplně bez humoru je dost osvěžující. Možná protože jinak čtu naopak spíš humoristy.

Nějaké citátky:

- o knihách:

Knihy, synku, jsou malé světy. Když je člověk otevře, může se jimi procházet tak dlouho, jak se mu zlíbí, aniž mu odněkud hrozí pohlavek.

- o životním ponaučení:

Pamatuj, Christophe, kde to nejlépe voní a kde je nejsladčí krmě, tam si rychle nasaď klobouk - budeš-li nějaký mít - a hleď zmizet!

- o cestování

Ten, kdo dřepí doma a živí se pouhým mlékem a máslem, nenávratně zpustne. Člověk musí vidět, aby mohl ničit, stejně jako musí vidět, aby mohl velebit.

...

Nejméně jednou za den musí spatřit novou krajinu. Pokud ji nespatří, zpustne a zvrhne se. (Zde bych poznamenal, že cestování velebí postava celoživotního tuláka).

Uznávám, že takových sentencí jsou plné tajenky všech křížovek. Ale i tak knihu za 25 K doporučuji každému.

Do dalšího týdne přeji čtenářům i sobě dost charakteru věnovat se tomu, o čem víme, že je důležité.

První věta: Dnes tu máme zase jednu takovou hrozivou historku a mnozí budou možná hned zpočátku ohrnovat nos, řeknou, že něco takového už do dnešní doby nepatří, nebo že se to mohlo odehrát nanejvýš v nějakém zapadlém koutě Východního Fríska, kde mají někteří lidé druhou tvář a člověk tam zaslechne leccos z předpovědi temných událostí.

Poslední věta: Nejrychleji, jak jen mohl, vyrazil z věznice a zamířil do kopcovité, hnědé a šedivé krajiny, z níž jako pára stoupala beznaděj.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře