Na slovíčko o anglickém humoru

10. únor 2010 | 23.54 |
› 

Pan Rob Grant je spoluautorem seriálu Červený trpaslík

k3237Četl jsem nějaký díl ČT i v písemné podobě, ale bylo to asi tak odvozené, jak by člověk čekal.

Pak Sargo měla myslím i jeho předchozí sci-fi s názvem Kolonie. Nijak zvlášť mi to neutkvělo. Snad kromě toho, že to myslím nebylo vtipné. Ale hlavně se mi to mate s nějakou jinou sci-fi, pro změnu od někoho spojeného s Monty Pythonem - ta byla taková stříbrná a vedle toho, že taky nebyla vtipná, tak se to vůbec nedalo učíst, jak to bylo zdlouhavé.

No, ale když si Sargo dalo další dílo p. Granta, a sice sci-fi román Neschopnost,  jako samodárek k posledním vánocům, tak proti tomu žádný dišputát. Kniha má dva podtituly: jednak Zlo je nové dobro a jednak Román z nepříjemně blízké budoucnosti.

Taky asi nejde psát o této knize bez citace jejího motta: "článek 13199 celoevropské ústavy: Nikomu nesmí být odepřeno zaměstnání jakéhokoli rozsahu na jakékoli pozici kvůli jeho věku, vyznání, barvě pleti či míře neschipnosti."

První věc, která mě nad tím napadla, byl obdiv k tomu, jak strašně hluboká musí být zdravá anglická skepse k pokroku. Mám takový všeobecný dojem, že všichni angličtí spisovatelé, zejména pak scénáristé BBC, jsou levičáci a hlavně silně proti konzervativní straně. Avšak ani ten nejzarytější odpůrce evropské federace z kontinentu by myslím nedovedl podat tak věrohodně absurdní stránku evropské integrace jako i relativně proevropský Anglán: všemoc úředníků, nesmyslné předpisy atd.

Děj románu vypráví blíže neurčený anglický tajný agent, který cestuje v klasickém agentském velkostylu z Londýna do Říma, do Paříže a do Vídně, ale v době naprosté ochrany neschopných zaměstnanců nikdy neví, zda pilot přistane, kam měl, zda pracovník na letišti bude umět vydat letenku a zda hotelový pokoj bude mít postel. (Vůbec tedy ty příklady vševládnoucí neschopnosti se nějak podezřele koncentrují na zážítky, které prožívá hlavně turista nebo vůbec cestovatel. Asi to autorovi bylo nejsnadnější si to v těch oborech představit).

Neschopnost se dle mého celkem vydařila.  Po humoristické stránce jsem čekal málo, ale nakonec to bylo kvalitní: asi tak pětkrát nebo šestkrát mě to donutilo nahlas vyprsknout smíchy na veřejnosti, to je myslím solidní úspěch. A tím to zdaleka nekončí: celou dobu si drží pěkný lehce humorný jazyk anglické humoristické prózy, kterou třeba propagoval p. Horníček u p. Jerome Klapky Jerome či u Jamese Thurbera. Nedávno jsem poslouchal na běžkách Horníčkův výbor nejlepších pasáží ze Tří mužů ve člunu a pochopil jsem myslím, že to má hvězdné momenty. A v Neschopnosti jsou pasáže, které se dle mého mohou s tím J. K. Jerome svojí atmosférou a jazykovou kvalitou klidně rovnat. 

Když jsem napsal to pěkné, tak ale musím dodat ještě i druhou stránku anglického humoru. Již delší dobu si všímám, že patrně existuje nějaká britská královská norma pro humoristy, která ukládá, aby každé humoristické dílo obsahovalo nějaké nechutné pasáže, a když už si čtenář myslí, že je konec, tak to je terpve začátek. I v tomto ohledu Neschopnost britské normy plní odpovědně: když hlavní hrdina prohledává odpadky v Římě, samozřejmě, že jeden pytel obsahuje hnijící sýr a druhý pytel fekálie. Pak (poté, co vše podrobně musí prozkoumat a prohledat) je hrdina přepaden a donucen sýr sníst a potom se mu stane, že ten druhý pytel... atd. apod. Stejně tak vražda na večírku se stane otravou, která způsobí zvracení všech přítomných, takže je tam všude spoustu zvratků, na kterých si první záchranář zlomí nohu, druhý, co přijel na motorce, na tom... atd. apod.   

Takže myslím, že kniha splňuje pěkně všechna rozumná očekávání, která na ni kladu. Navíc tedy uznávám, že pointa a rozluštění zápletky mě překvapilo; navíc jsem nečekal, že bude v pointě takové politické poselství.  

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Na slovíčko o anglickém humoru sargo 11. 02. 2010 - 12:04