Návrat poručíka Borůvky

28. únor 2011 | 22.58 |
› 

Poslední díl knih p. Škvoreckého o p. Borůvkovi je Návrat poručíka Borůvky. Pořídil jsem si ho jako 38. díl sebraných spisů p. Škvoreckého.

14216Jsem si nejistý, kolikátý je to vlastně díl borůvkovské série. V doslovu píše autor, že je to čtvrtý díl nedopsané pentalogie, ale mně to vychází jako třetí knížka. No, to teď nevyřešíme. Jedině, že by se do série počítaly i Hříchy pro pátera Knoxe, kde však nevyšetřuje p. Borůvka, ale zpěvačka paní Eva Adamová.

Návrat mi připadá z těch borůvkovek nejčtivější. Četl jsem ho někdy koncem minulého roku. Pro účely tohoto blogu jsem si to chtěl jen osvěžit. Ale nakonec jsem Návrat rychle přečetl od včerejška, zvládnul jsem to snadno v několika volných chvilkách. Smutek a Konec byly povídkové sbírky. Návrat nejsou detektivky, je to jeden detektivní příběh (podtitul je Reakcionářská detektivka).

Odehrává se to v Kanadě v české komunitě. Vypráví to však Kanaďan, který se uchází o přízeň zámožné majitelky začínající detektivní kanceláře, která je Kanaďanka a navíc příznivkyně všech pokrokových hnutí, včetně Společnosti přátel Envera Hodži a podobných. V doslovu píše p. Škvorecký, že si chtěl zkusit literární metodu nespolehlivého vypravěče. Takže o českých poměrech se dozvídá čtenář pohledem Kanaďana, který jim opravdu moc nerozumí:

Vysvětlil jsem tedy Sheile, že Češi se dělí na dvě hlavní skupiny, Čechy a Slováky, a Slováci se dále dělí na Čechoslováky a Světový kongres. Jako národnost mi Světový kongres přijde divný, ale tak mi to paní McCavishová řekla.

Jsou-li však Slováků dva druhy, jsou Češi rozdrobeni ještě víc, a to podle kritérií příchodu, politiky, majetku a upravení vztahu. Nejstarší skupinu tvoří tzv. ekonomičtí, kteří se do Kanady přistěhovali za krize, a opět se rozpadají na dvě podskupiny: demokraty a komunisty. Komunistická frakce, vysvětlila mi Jiřina, je však spíš jen teoretická, protože většinou dost zbohatli. Zato vydávají vlastní noviny, "Torontský dělník", určený výhradně pro vývoz do Československa, kde se z nich přejímají zprávy o Kanadě a odkud se financují. V Torontu k dostání nejsou, pokud si je někdo neobjedná z Prahy a nezaplatí je tam v kanadských dolarech. Připouštím, že účelnost takových transakcí je mi nejasná, ale patrně jde o nějakou formu daňového úniku.

Také původ dalších dvou termínů, označujících jiné segmenty české komunity, se mi poněkud ztrácí v šeru: poúnoroví a posrpnoví. ... To ovšem není ještě všechno: posrpnoví se dále dělí na komunisty a nekomunisty, kdežto poúnoroví jsou všichni antikomunisti a panuje mezi nimi názor, že posrpnoví nekomunisti jsou ve skutečnosti kryptokomunisti.

Líbílo se mi, jak je do příběhu zapracován bývalý poručík p. Borůvka, kterému se tou dobou podařilo utéct z vězení do Kanady. Bývalý detektiv pracuje jako hlídač parkoviště. Jelikož majitelka detektivní agentury i její nápadník nestačí na vyšetřování vraždy nápadníkovy sestry, jejich sekretářka, což je dcera p. Borůvky Zuzana, přivolá na pomoc otce. Postava na první pohled přitroublého nesmělého chlapíka, který mluví velice špatně anglicky, je vyšetřovatelům napřed k smíchu. Ale je pěkné, jak se starý praktik postupně ukáže a stále víc přebírá ve vyšetřování vedení (samozřejmě vždycky až po pracovní době na parkovišti).

Zápletka je pěkná, zasahuje zpět až do války.

Perlička: jeden z vrahů se jmenuje Jan Zábrana. Předpokládám, že je to pozdrav kamarádovi od p. Škvoreckého.

Knížka je to nedlouhá a pěkná. Jako docela často v detektivkách p. Škvoreckého jsem se jen - i při druhém čtení - trochu ztrácel v postavách. Nevím, zda je chyba ve mně nebo v textu, ale má tam figur jak na orloji a nějak se mi to plete.

První věta knihy: Moji sestřičku našla paní Rose Hetheringtonová, která chodí každou středu uvést dům Jiřiny McCavishové do stavu poněkud připomínající pořádek.

Poslední věta: Co tím myslel, nevím, protože latinu jsem na univerzitě sice bral, ale nikdy nedobral.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře