Mycelium: Jantarové oči

5. prosinec 2013 | 23.36 |
› 

Kdo má též rád sci-fi, nemohl přehlédnout největší letošní událost, kterou bylo vydání prvního dílu pentalogie Mycelium od pí Kadlečkové; díl nese název Jantarové oči.

mycelium jantarové očiPřestože jsem poslední dobou prakticky pozastavil nákup knih - dokud nepřečtu to, co už leží nepřečtené doma - o pořízení Mycelia bych díky všem těm zprávám a recenzím vážně uvažoval. Lámání hlavinky, zda koupit či ne, jsem byl naštěstí ušetřen; mangelka, jsouc mnoho a mnoho let skalní fanynkou pí Kadlečkové, rozhodla za mne.

Jantarové oči se odehrávají v budoucnosti na Zemi, kdy lidé koexistují s nadřazenou mimozemskou rasou Össeanů. Össeané jsou disciplinovaný lid vyznávající krvavé rituály a ovládaný krutou církví. Rekvizity příběhu jsou scifistické a částečně fantazácké. Vyzněním mi Jantarové oči připomínají částečně thriller; viděl bych určitou příbuznost třeba i s krváky p. Dana Browna. Toto spojení mě napadlo díky všudypřítomné mocné össeanské Církevní policii, která honí hlavního hrdinu - ledově chladně odvážného vědce, též díky esoterickým znalostem rituálů, honičkám a hádankám. Autorka se ve sci-fi rekvizitách neutápí, veškeré futuristické hračičky jsou jen naznačené a podány mimochodem jako součást všedního dne. Skutečnou sílu nemají lidé v Jantarových očích z techniky, ale z magie.

I když Jantarové oči representují zábavný žánr sci-fi, podání je vyzrálé a literárně hodnotné. Zásadním tématem je v každé chvíli pevný charakter hrdinů, zvlášť v konfrontaci s mocnou autoritou, která právem budí strach. Říkal jsem si, že skutečným hlavním tématem v knize je možná právě souboj charakterního jedince se strašně mocnou organizací. To je vážná záležitost a dává příležitost pí Kadlečkové suverénně psát plnohodnotnou literaturu. Nechci z ní zas dělat nějakého druhého p. Kunderu - přeci jen se nepouští do olympsky suverénních výkladů o tom, jak to bylo skutečně s láskami p. Goetha nebo co je podstatou lidského osudu - ale i tak poskytuje v knize obecnější postřehy, které mám na beletrii rád.

Lucas nevěřil vlastním uším. Nikdy ho nepřestávala udivovat přehnaná poslušnost lidí, kteří jaktěživi nemuseli žádné autoritě vzdorovat; ta jejich bezelstná horlivost a přímo náruživá snaha položit někomu hlavu na špalek, jen aby dostali certifikát na svou nevinu.

Když už jsem u srovnávání s p. Kunderou, tak určité kulturně-politické ostré konservativní názory má ale nejspíš i pí Kadlečková. Pracovníci v médiích budoucnosti se nazývají "medianti", což je od komediantů nepříliš vzdálené; a odpovídá tomu i jejich zobrazení. Podobně nemilosrdně to schytává i jedna hrdinka, která jest uvědomělou městskou feministkou (která muže nazývá "falonoši"). Proti tomu se sympatiemi je podaná rozkošná postava pokoutní podnikatelky v oboru komerčního exotického a esoterického duchovna.

Jsem velice zvědav, jak bude série pokračovat; rozjeto je všechno hodně napínavě. Před pár dny vyšel druhý díl. Četl jsem zajímavý rozhovor s autorkou, kde hovořila, jak pentalogie vznikala: vydavatelství ji těsně před dokončením pátého dílu požádalo o zkrácení na dva díly, takže práci proškrtala a předělala, aby text fungoval i tak. Poté si vydavatel přál předělání na tři díly, což mu též bylo splněno a v této podobě byla kniha připravena k tisku, avšak na poslední chvíli z vydání sešlo. Pí Kadlečková to následně ještě jednou zgruntu přepsala zpátky na pět dílů a nyní vydává u Arga (rozhovor je k přečtení zde).

Zatím mám pocit, že Mycelium bude patřit do nejužšího zlatého fondu české sci-fi. Nerad bych pod dojmem právě ukončené četby nějak přeháněl, ale já docela těžko hledám obdobu. To však může být způsobeno logicky třeba tím, že jsem toho zas moc nečetl. Napadá mě asi série p. Neffa odehrávající se na Měsíci, ta byla myslím dobrá; ale Mycelium je možná lepší. Na druhé straně - asi to není ani úplný vrchol, tj. nešel bych tak daleko, že bych tvrdil, že pí Kadlečková napsala druhé R.U.R. nebo Válku s mloky. Ale jak říkám, potom už mě konkurenti nenapadají. Musím říct, že ten velkorysý formát pětidílného románu zatím z mého pohledu Myceliu velice svědčí. Je to i jeden z aspektů jeho jedinečnosti; pro celkové hodnocení bude podstatné, jak se vydaří následující části a jestli udrží tu kvalitu.

Jedna osobní poznámka: hlavní hrdina prožil jako svůj klíčový zážitek týden naprosté izolace v temné komoře (byť v poněkud zpřísněné verzi, než jak se komerčně nabízí). Už jsem opakovaně četl v novinách o této psychologické zábavě. Roste ve mě přání si to někdy zkusit. Slibuji si od toho nějaký pokrok v sebepoznání a ve srovnání si hodnot.

Pro případné čtenáře bych ještě dodal, že před započetím četby Mycelia se velice hodí přečíst si nedávno vydaný přepracovaný sborník Na pomezí Eternaalu, neboť Jantarové oči na něj přímo navazují (o Eternaalu jsem psal zde).

Jantarové oči od pí Kadlečkové rozhodně doporučuji. Myslím, že čtenáře si získá už vydařená vkusná obálka.

První věta knihy: Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu, říkalo se na Össe, a Lucas Hildebrandt to přísloví znal.

Poslední věta: Nic už není jako dřív.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Mycelium: Jantarové oči sargo 06. 12. 2013 - 09:08