Dýchat s ptáky

15. leden 2009 | 22.20 |

Václav Cílek zase jednou vzal z compu články publikované od minulé knížky a udělal z nich další knížku.

vaclav-cilek-dychat-s-ptakyVznikl tak sborník Dýchat s ptáky. Ani nevím, u koho jiného by se každý takový sborník mohl stát takovou událostí, jako je tomu pravidelně právě u Vendy C.

Heslem knížky je - jako obvykle - krajina a paměť. Povětšinou jednotlivé články (hodně z Respektu, z Vesmíru něco z novin) představují nějakou cizí publikaci na téma klimatických změn, občas jsou to předmluvy a domluvy ke knížkám a výstavám, občas vyprávění o akcích. Zvláštností těch výpisků z cizích prací je, že začasté zná autory osobně a též je schopen jejich myšlenky dále rozvést. 

Největší jednotlivý flák je úvodní text ke vztyčeným kamenům na budovaném golfovém hřišti pod Dýmníkem nad Rumburkem. Roztočil kolem toho díla umné větvení o geologii, magii, civilizaci. Je to úchvatné - ale přeci jen; básnil by takto vervně i o jiné výzdobě golfového hřiště, pokud by to neudělal jeho kamarád?

Jinak - nejde-li o výzdobu budoucího greenu od jeho kamarádů - se knihou line spíš nechuť k moderním trendům. U slova hypotéka ho asi nikdy nenapadlo, že je to docela dobrá varianta, jak bydlet. Na adresu lidí s hypotékou, stejně jako samoobsluh nebo globálních bufetů, se samozřejmě neopomene tu a tam ušklíbnout ("chudí milionáři"). Taky mu není cizí pocit, že upadá vzdělání a kázeň mládeže (jeho žena učí na základní škole). V této souvislosti doporučuje postavit rychle další jadernou elektrárnu čistě proto, aby se uchovali lidé, kteří takové zařízení dovedou postavit. Jinak až to bude potřeba, tak už nikdo takový nebude.

Osobně čtu Cílka hlavně jako takový svérázný doplněk k turistickým průvodcům po Čechách. Podává zajímavé pohledy na různá památná místa, moc hezky píše o přínosu poznání blízkého okolí.

cilek-finska studentka

Takhle se žije v Praze.

Pěkné jsou ty popularizační interpretace, co někde četl: vynikající článek o pochodu buků. Jak v chladných dobách se stahují do horských údolí. A potom v teplejších obdobích pomalu (jak spadnou bukvice o kousek dál od stromu) pochodují krajinou. Nebo fascinující povídání o důsledcích zvyšování podílu dusíku v půdě a ve vodě: jak tímto hnojením zarůstají skály, jak z moří řasy vytlačují korály a ryby.

egypt

Fotografie a komentáře k nim má tradičně originální, pěkné a poetické.
Významně doplňují texty.

Další část jsou pak ty horrorové scénáře, co bude s planetou.

Je jen málo depresivnějšího čtení než toto. Přiznávám, že některé kapitoly jsem přeskočil a přečetl jsem je až dodatečně, když jsem se cítil dost silný. S oblibou si klade takové otázky: jaká je pravděpodobnost, že vznikne hladomor a co by ho mohlo způsobit. Jak přežijí naše města opravdu velké sucho. A tak.

cílek-budeč

Střední Čechy - pravé Cílkovo loviště.

Pár citátů.

- Prognóza ohledně Evropy za 20 let: 

Na trhu práce se očekává nedostatek pracovních sil, protože třetina Evropanů bude v roce 2025 starší než 65 let, zatímco v rozvojovém světě to bude jen 13 %. Do států Evropské unie bude ročně směřovat kolem 0,6 - 1 milionů uprchlíků. Skoro 82 % obyvatel Evropy bude žít ve městech a v urbanizovaných plochách na vzdálených předměstích.

Jak se budeme cítit v Evropě plné penzistů a různých skupin uprchlíků? Stárnoucí populace, tedy skoro polovina voličů, bude chtít nějaké jistoty, takže prosazování reforem bude nejspíš rok od roku složitější. Všichni budeme pociťovat ztrátu evropského vlivu a nástup nových, ekonomicky a mocensky silných asijských států. Nejhorší vystřízlivění může čekat Rusko, jehož populace bude za dvacet let čítat jenom 120 milionů lidí, přičemž epidemie AIDS zahubí kolem 9 milionů Rusů.

- O globálním oteplení:

Pokud bychom měli spálit veškerá dnes známá ložiska ropy a uhlí, dostali bychom se někam mezi svět dvojnásobku a čtyřnásobku dnešní koncentrace oxidu uhličitého. Podobné podmínky panovaly v geologické minulosti několikrát, takže víme, že za tohoto složení atmosféry neexistují polární ledovce a průměrná hladina oceánu je téměř o 70 metrů výš. Roztávání však tvrá celá tisíciletí a jeho počáteční tempo je jenom kolem jednoho metru za století. Možná bychom se vymanili z cyklu ledových dob, možná bychom je uspíšili. Některé státy světa jako např. Švýcarsko by klimatickými změnami utrpěly jen málo. Náhlý přechod do šťastného světa "věčné Floridy" by asi byl doprovázen nevyzpytatelným klimatickým chaosem. Zhruba dvě třetiny lidstva by bylo nutné přestěhovat někam jinam, ale doopravdy se nedá vyloučit, že lidem čtvrtého tisíciletí by se po staletích bídy a konfliktů všeho druhu žilo lépe než nám.

- O vztahu kolísání teploty z příčin ne-lidských a lidských

Klima neustále osciluje nahoru a dolů, ale pokud proložíme těmito výkyvy přímku ukazující dlouhodobý trend, zjistíme, že svět se posledních pět milionů {let} mírně, ale neustále ochlazuje. Asi před 2,7 miliony let dosáhlo ochlazení takové míry, že se udržely rozsáhlé ledové pokryvy kolem obou pólů a začalo období menších ledových dob. Těch bylo podle toho, jak definujeme ledovou dobu, kolem čtyřiceti, ale protože ochlazování dále pokračovalo, přestoupila Země před milionem let další klimatický milník, a tím byl nástup devíti ještě větších a delších ledových dob. Zatímco původně se zhruba po každých 40 tisíci letech na dvacet tisíc let oteplilo, pak v posledním klimatickém období trvala ledová doba kolem sta tisíce let. ...

Většinou považujeme období posledních osmi tisíc let za klimaticky mimořádně stabilní a dodáváme, že právě tato okolnost umožnila rozkvět lidské civilizace. Ve skutečnosti se asi jedná o náhodný souběh - přirozený sestupný klimatický trend se potkal s oteplením způsobeným lidmi a výsledkem bylo lepší klima, než bychom očekávali. Navíc růst skleníkových plynů byl pozvolný, takže klimatický systém se rovnovážně přizpůsoboval změnám. Dnešní svět je v teplotní nerovnováze, je studenější než by měl být, protože oceány se ohřívají pomalu, takže dnes mají teplotní zpoždění 30-50 let za složením atmosféry.

Z textů o české krajině nebudu citovat, mám je podstatně raději a vyplatí se je přečíst celé.

Většinu předchozích knih tohoto autora jsem též četl, ale moc si je nepamatuju. Řekl bych, že tato je srovnatelná. Příjemný rys je, že se skládá z většího počtu stručných textů, takže je to pestřejší.

Související článek: o tom, jak jsme šli kolem toho Rumburk-henge jsem psal tady.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Dýchat s ptáky eithne 15. 01. 2009 - 22:45
RE(2x): Dýchat s ptáky hablina 15. 01. 2009 - 23:03
RE: Dýchat s ptáky sargo 16. 01. 2009 - 00:20
RE: Dýchat s ptáky jarmik 16. 01. 2009 - 06:16
RE(2x): Dýchat s ptáky hablina 16. 01. 2009 - 07:13
RE: Dýchat s ptáky jana* 16. 01. 2009 - 07:58
RE: Dýchat s ptáky jarmik 16. 01. 2009 - 09:16
RE: Dýchat s ptáky jana* 16. 01. 2009 - 19:15
RE: Dýchat s ptáky hlander 16. 01. 2009 - 21:26
RE: Dýchat s ptáky jarmik 16. 01. 2009 - 22:30
RE: Dýchat s ptáky hlander 16. 01. 2009 - 22:47
RE: Dýchat s ptáky wu 18. 01. 2009 - 10:17
RE(2x): Dýchat s ptáky jarmik 18. 01. 2009 - 21:42