Radostná věda o trpaslících

23. leden 2012 | 21.10 |

Pojďme dokončit užití dalšího vánočního samodaru.

cilek-archeus-obalkaS knihami p. Cílka už to mám trochu jako s deskami Mňágy & Žďorp: obojí jsou skvělé, ale koupil jsem si jich za ta léta tolik, že už si říkám, jestli si mám kupovat i nadále každou další.

Archeus - fragment radostné vědy o trpaslících je opět sborník textů na rozmanitá témata. Když bych se ho pokusil charakterizovat, tak tam jsou vybrané asi trochu starší šuplíky s fragmenty a znovupublikovány starší texty z méně známých médií, které považuje autor dodnes za kvalitní.

Hned na úvod dám celkové hodnocení, že tahle knížka je výborná. Samozřejmě si vůbec nepamatuju, o čem byly ty předchozí knihy p. Cílka, takže porovnání nejsem schopen. Ale pamatuji si alespoň to, že tahle mě hodně bavila. Myslím, že je to důstojná práce od publicisty, který docílil tak výlučného postavení, že si dnes může vůči nám, svým fanouškům, dovolit prakticky cokoliv, včetně TV sérií s pí. Fialovou nebo esejí o duchovním významu trpaslíků. Kdo jiný si může dovolit psát třeba takto:

Bohužel neustálý tlak USA na transparentnost globálních finančních operací a zamezení finančních transakcí směřujících k podpoře terorismu nutí švýcarské banky zaměstnávat na řídících funkcích hlavně lidi. Tím v minulých letech došlo k propuštění většího množství pověstných curyšských gnómů, tedy bankovníčků (specializovaný druh domácího skřítka - hospodáříčka) a výsledkem je neúměrné rozšíření americké hypoteční krize do Evropy. Tak fiskální politika EU tvrdě a zbytečně platí za marginalizaci trpaslíků, které nové nanotechnologie nemohou nahradit. Podobnou škodu ostatně nadělalo potlačení nymf při řízení hydrologického cyklu.

Rozjezdový text o trpaslících je furiózním úvodem, vydařeným i v poměru k vysokému standardu p. Cílka. Zábavné citáty jsou prakticky nepřetržité. Poznačil jsem si kupř.:

Skoro se zdá, že rozvoj magie vždy doprovází úpadková období, ve kterých si lidé přestávají být jisti svým politickým uspořádáním, čehož využívají barbaři k pustošivým nájezdům. V těchto dobách se vytrácí "pietas", kterou Řekové znali jako "eusebia". Toto slovo překládáme do našich jazyků jako víra a myslíme, že znamená víru v nějakého boha, což je směšná barbarská interpretace.

Ve skutečnosti je to spíš poslušnost člověka, který zachovává míru a zná své povinnosti k vlasti, rodině, zaměstnavateli a králi, jenž není tyranem. Zbožnost nemá s klaněním se bohům žádnou souvislost. Je to prosté plnění povinností založené na klidném, taoistickém poznání, že takový je řád nad námi.

Většina textů vyznívá pozitivně, ale občas si sekne i nějaké to své strašení:

Fascinace Hitlerem znamená, že se opět něco hýbe v mysli běžného člověka, že se pomalu uprostřed našich myslí vynořuje potřeba osobnosti führerovského typu. ... Jaký bude Hitler budoucnosti? Bude jiný, hlubší a nějak duchovní. Bude silný a bude volat po správných věcech. Nejspíš bude neúplatný a jeho analýzy stavu společnosti budou skoro přesné, ale bude v něm něco divného.

Moc se mi líbí dlouhý text o athénské Akropoli, především o světě p. Sokrata. Pěkný je i záznam o cestě do Súdánu. Velkou část zabírá popis toho, jak jejich skupina byla napadena divokými včelami.

cilek-sudan

Foťák a další věci našli až později, když se pro ně vrátili.

V Čechách člověk poměrně často prochází kolem úlů. Nezachází příliš blízko, pohybuje se pomalu a vlídně. Na Rawiyanu tato bezpečná vzdálenost a vstřícné chování nefungovalo. Prošel jsem kolem skalního otvoru, ve kterém se rojily včely, a po zhruba 20 vteřinách a 10 m, kdy se zdálo být vše v pořádku, jsem byl napaden několika desítkami včel. Sedl jsem si na kámen, nechtěl jsem vyhrocovat situaci rychlými pohyby. Včely využily mé pasivity a okamžitě zaútočily. Soustřeďovaly se přitom na hlavu, zejména na uši, tvář a oči. Pavel měl tři žihadla v ústní dutině. Zejména cílený útok na oči je demoralizující. ...

Včely zjevně postupují koordinovaně a překvapivě inteligentně. Při použití spreje se okamžitě stáhly, působily dojmem, že se chvíli domlouvají či šikují a pak zaúžočily s mnohem větší intenzitou. Bylo nutné se poměrně rychle pohybovat, aby je člověk na chvíli setřásl, ale pak byl znovu objeven a znovu napaden. Mentálně se dá vydržet prvních několik útoků, ale pak člověk začně panikařit a šílet, hlavně kvůli žihadlům v očních koutcích.  ...

Možnosti obrany proti včelám jsou omezené. Buď stačíte během těch 10-20 vteřin, než se sešikují k útoku, přes sebe přehodit moskytiéru, anebo se musíte dát na útěk. V každém případě se připravte, že zažijete celou sérii útoků a že pronásledování bude dlouhé. Získáte respekt ke včelám a budete překvapeni jejich bojovou inteligencí a kolektivní koordinací. ... Budete mít dojem, že česká včela se vás snaží odradit, ale africká zabít.

Ono těch citátů by mohlo být opravdu mnoho. Za všechny úvahy o udržitelnosti naší civilizace dám shrnutí o požadavcích, které p. Cílek klade na stabilní město:

I pokud si nebudeme vymýšlet hodně katastrofické, např. válečné scénáře, mohli bychom snad zvážit tři kritéria dlouhodobé stability města:

1. Při poklesu srážek o 40 % na dobu tří let musí mít město dost vodních zdrojů, aby pokrylo základní potřebu svých obyvatel.

2. Nejméně polovina potravin, které město ke svému chodu potřebuje, je vypěstována do vzdálenosti 120 km.

3. Stát je schopen pokrýt energetickou spotřebu kritické infrastruktury ze svých vlastních zdrojů.

V zásadě se jedná jako vždy v historii o vodu, jídlo a energii. Teprve na tomto minimálním základu můžeme v čase  změn stavět relativně bezpečnou a trochu spravedlivou sociální strukturu.

Pozoruhodný je záznam o návštěvě p. Cílka u prince Charlese. Hovoří o něm jen zcela uctivě jako o Princi, že je úžasný a hledá v něm potomka sv. Václava, protože to p. Charles je. (Mně to napadlo poprvé, když jsem poslouchal díl Toulek českou minulostí, kde popisovali poslední pražskou korunovaci českého krále, tj. Ferdinanda Dobrotivého, že takový český král by mohl mít některé i pozitivní dopady na poddané, které předsedové politických stran těžko nahradí).

Ještě si poznamenám, že i zde si průběžně p. Cílek odplivuje směrem k hypotékám. Je prostě něco na hypotékách, co ho popuzuje. 

Tento sborník doporučuji.

První věta knihy: Rozhodl jsem se předmluvu zrušit, aby nepřekážela.

Poslední věta: Pak se zarazil nad svou příkrostí a samozřejmě, leč s orientálním úsměškem podotkl: Pták času je přeci rychlejší než oheň jara.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Radostná věda o trpaslících jn 24. 01. 2012 - 15:24
RE: Radostná věda o trpaslících jarmik 24. 01. 2012 - 17:29
RE(2x): Radostná věda o trpaslících jarmik 24. 01. 2012 - 21:19
RE(3x): Radostná věda o trpaslících jarmik 26. 01. 2012 - 17:07
RE: Radostná věda o trpaslících jn 27. 01. 2012 - 05:48