Hitlerovi manažeři

23. září 2008 | 21.51 |

Kdo nezná Guido Knoppa, tak neměl v 90. letech německou TV. Kdo ji měl, tak nemohl uniknout jeho továrně na dokumenty o náckách.

hitlerovi manažeři Byl to takový slušný TV standard, takže jsem v knihovně celkem bez obav si tu knížku půjčil. Za to stejně nic nedám.

Šest medailonů německých technokratů-Adolfovo kamarádů (Speer - Zbrojíř, Jodl - Generál, von Braun - Tvůrce raket, Porsche - Technik, Krupp - Výrobci zbraní a Schacht - Bankéř) podává stručně přehled jejich života a u těch, kteří byli souzeni za svoji činnost, porovnává jejich obvinění v Norimerku se skutečností a s jejich obhajobou.

Jediný z nich byl v Norimberku odsouzen a popraven Jodl. Odsouzen byl ještě Speer a Krupp. Schacht byl osvobozen, za to ho potom chtěli usilovně odsoudit sami Němci a dlouho ho drželi ve vazbě. Porscheho zatkli Frantíci a dva roky ho drželi ve vazbě s nejasným obviněním, prý spíš kvůli Peugeotu, aby pomáhal nebo aspoň nekonkuroval. Potom ho pustili.

Sympatický z nich není nikdo. Odporovat Hitlerovi se opovážil víc jen Schacht, který taky nakonec skončil v koncentráku, takže pár bodů pro něj.

Mrazivé je asi hlavně to, že přímo nikomu neubližovali, jen dělali svou práci (je-li u Jodla členství v gen. štábu normální práce). Hlavní jejich provinění bylo, že se nezajímali o utrpení (v podstatě u všech se to týká otrocké práce, kterou využívali nebo přímo organizovali), o kterém věděli nebo vědět museli. Mrazivé na tom vidím to, jaké otázky to klade sobě samému.

Obsah vypisovat nebudu, radši rovnou zkopíruju záložku, ta vystihuje hlavní body:

guido knopp

Co mě tak zaujalo:

- V knižce se opakuje, že Hitler úmyslně zatajoval holocaust a zasvěcen měl být jen úzký okruh lidí. Dokonce i u těch členů špiček, o kterých se tu mluví, bylo obtížné prokázat, že museli vědět o vyhlazování.

- Rakety V2 zabily asi 5 000 lidí, ale při jejich výrobě zemřel víc než dvojnásobek, když kopali podzemní továrnu.

- Za Hitlera se brouk nezačal pořádně dělat, výrobu rozjeli až Angláni po válce.

vw brouk - model

- Naznačeno je několik byrokratických válek o moc uvnitř systému, jako třeba souboj mezi generálním štábem celého wehrmachtu a generálním štábem pozemního vojska apod.

- Schacht už ve 30. letech zavedl řízené devizové hospodářství, zejména zakázal platit soukromé dluhy v cizině. Německé firmy tak mohly platit jen prostřednictvím clearingu u Říšské banky, tzn. zaplaceno dostali jen v těch státech, které současně kupovaly z Německa. Zde je jediná zmínka o Československu, že to byl jeden ze států, který z tohoto důvodu přestal do Německa vyvážet (jako jiný příklad se uvádí jen Brazílie). Jenom mě napadlo, jestli to německé omezení dovozu náhodou nedopadlo taky na německé čs. firmy, o kterých se vždycky píše, že byly závislé na vývozu a z krize se pak asi mátořily o to hůř.

- Všechny příběhy spojuje ukládání megalomanských úkolů od Hitlera v nereálných cílech a strašlivé vypětí k jejich splnění za každou cenu; ve třicítkách to vypadalo pro ně vesele, ale časem docházeli lidi, plnilo se už jen za cenu trápení nuceně nasazených a vězňů z koncentráků. Každým rokem větší roli pak hrálo, že jim továrny rozbíjely nálety.

Psané je to docela jasně, ale přeci jen s určitou mírou rutiny. Autor (a jeho pomocníci v dokumentární manufaktuře - každý díl má spoluautora, předpokládám, že ten to musel napsat a velký Guido to pak jen zkouknul:-) ) nijak zvlášť se nebránil těm nejušmudlanějším německým žurnalistickým floskulím: přátelé našich západních sousedů si tak jistě vychutnají "byly nastaveny výhybky na úspěch", "odstoupil, protože na funkci nestačil", "hledal kontakt k liberálům" atd.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Hitlerovi manažeři jre 24. 09. 2008 - 22:26
RE: Hitlerovi manažeři jarmik 24. 09. 2008 - 22:52