Zase jeden otcovský víkend. Tentokrát s mimořádnou přízní počasí.

Vrátím se k nědělnímu rodinnému výletu. Byli jsme skutečně odvážní a podnikli dramatickou výpravu automobilovým vozem až na Kožovu horu, tj. asi 16 km od domu.

Rovnou napíšu, že pokus o dovolenou skončil rychle po dni a půl. Mrňousek byl oba dny naprosto vzorný, ale včera večer začal jevit neklamné známky nastupující horečky. Tak jsme to zbalili, oželili ty další zaplacené noci v hotelu a vrátili se domů.

Já nevím, čím to je. To si nevzpomínám, že bychom doma byli nějaká modrá armáda. Ano, lehké zaujetí vlaky ano, ale velice decentní.

Tak po kom je to dítě takový železničářský šílenec.

Ještěže mám toho syna. S kým bych jinak podnikal tolik železničářských akcí?

Srpen jsme zakončili příjemným výletem s tetou, zato bez mámy.

Mrňousík sice kašle, ale dnes bylo tak pěkné odpoledne, že se nedalo zůstat doma.