Pořídil jsem si další speciální dějepisný sešit časopisu Der Spiegel.

Babí léto je významné období roku: je hezky, mám narozeniny, v (německých) restauracích je sezóna dýňové polévky a jiných dýňových specialit a hlavně - vychází Auto, motor und sport Autokatalog na další rok.

Dnešní článek je o knížce Sušice objektivem 20. století.

aneb ázerbajdžánské díly do litevských rádií.

V médiích jsem porůznu narážel na zmínky o knize Štouch. Tak jsem ji dal minule mangelce k vánocům. Ale stala se jen dalším příkladem, že knižní dary se málokdy opravdu vydaří. Poté, co jsem ji přečetl, už bych ji jako dárek nedával.

O Esejích p. de Montaigne jsem nebyl nikdy formálně školen. Avšak i z pouhého samočtení jsem si dovodil, že se jedná o jedny z nejznámějších textů světové literatury vůbec.

Když jsem byl na kolejích, tak byl p. TN jakožto můj spolubydlící hlavním zdrojem literatury. Jenomže to bylo už pomalu před dvaceti lety.