Znáte poradnu, která zná odpověď na každou otázku? Zapamatujte si www.poradte.cz Určitě se vám bude hodit.
Kastrující stín svatého Garty (Milan Kundera)

Kastrující stín svatého Garty (Milan Kundera)

8. srpen 2014 | 13.42 |

Zdálo se mi, že v první půlce roku jsem pracoval více než jindy. Tak jsem se odměnil luxusní knížečkou.

sv gartaČtu málo beletrie; sice by se mi líbilo mít v beletrii větší rozhled, ale nejsem úplně beletristický čtenář. Ne že bych beletrii neměl rád, ale čtu ji násobně pomaleji než literaturu faktu. Čas na čtení je přitom omezen prakticky jen na dobu dojíždění do práce. Dále pak důležitou součástí požitku z četby (a jiných forem umění) je dle mého, když si člověk o tom pak s lidmi povídá, případně se ukáže sečtělým. Daleko snadněji se poznatky z četby uplatní mezi lidmi u literatury faktu než u beletrie. Tyhle faktory budou nejspíš důvodem, proč často nakonec zvolím ke čtení spíše literaturu faktu než beletrii.
 

K těm několika malounko beletristickým autorům, k nimž se vracím, patří na předních místech dr. Kafka a p. Kundera. Když jsem si tedy všiml, že existuje malá brožura Kastrující stín svatého Garty s Kunderovou úvahou o dr. Kafkovi, měl jsem o samodárku jasno.


Kniha obsahuje čtyři texty, z toho tři o dr. Kafkovi. Dva texty jsou o překladech.
 

V hlavním textu p. Kundera píše, že obraz dr. Kafky založil už jeho kamarád p. Brod, když začal po smrti dr. Kafky jeho dílo ve větším rozsahu vydávat. P. Brod napsal hned r. 1926 prý špatný román sám o sobě a o jiných reálných lidech, který se nazýval Čarovná říše lásky. Dr. Kafka v románu vystupuje jako postava p. Garty. P. Garta je dle p. Kundery popsán následovně:


Několik citátů z románu: Garta "byl světec naší doby, opravdový světec". "... možná že to velké na něm bylo právě to, že zůstal vždycky vůči všem mytologiím tak nezávislý a svobodný, tak svatě přirozený, i když byl s nimi hluboce spřízněn a sám byl vlastně mytologickou postavou." "... chtěl žít v absolutní čistotě, jinak žít prostě nemohl..."

P. Kundera upozorňuje, že v tomto smyslu se obraz dr. Kafky udržoval velice dlouho, přestože je zavádějící. Silně protestuje proti veškeré kafkologii, která je neadekvátní významu umělecké práce dr. Kafky, neboť se nimrá v absurdních detailech jeho života. Přitom u jiných autorů by bylo jasně pochybné snažit se vykládat dílo jen a výlučně ze života autora, a pomíjet absolutně kontext moderního umění, do něhož náleží a který dle p. Kundery dr. Kafka svou prací zásadně změnil.

Ještě si sem poznamenám výrok, že "Dva pomocníci ze zámku jsou pravděpodobně největší básnický nápad Kafkův, zázrak jeho fantazie."

Druhý text dopodrobna rozebírá jednu větu z oblíbené erotické scény p. Kundery z románu Zámek dr. Kafky, tj. Josef K. s Frídou na podlaze hostince. Ukazuje stylové prvky originálního textu a porovnává jeho různé francouzské překlady; pro vydání v této brožurce doplnil p. Kundera i srovnání s českým překladem.

V nekafkovském textu p. Kundera navrhuje, zdali by se literární věda nechtěla přestat členit podle původního jazyka díla; připadá mu škoda, že polský román budou už navždy autoritativně vykládat jenom polonisté (předpokládám, že ve skutečnosti ho asi spíš nebaví, že na vědecký výklad jeho starších románů má licenci pořád dokola jenom pár bohemistů. Z tohoto pohledu u autora jeho věhlasu a ambicí naprosto chápu, že i tento aspekt ho mohl vést k psaní ve francouzštině). Vyslovuje přání, že s opravdu věrným překladem by mělo být vědecké zkoumání přístupné i bez znalosti originálu.

S ohledem na kombinaci p. Kundera – dr. Kafka mě brožura prakticky nemohla zklamat; jelikož jsem fanoušek obého a navíc i kafkologických příruček, je zbytečné, abych hodnotil.

První věta knihy: V základech představy, kterou dnes většina lidí sdílí o Kafkovi, je jeden polozapomenutý román.
 

Poslední věta: Jejími slovy ať knížka končí.
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře