Je to paráda, když knížka je naplno o životním moudru a jde přímo k věci bez nějakých doprovodných zábav.
Počítám, že knihy p. de Mello budou asi všechny na jedno brdo, protože tato druhá mě nikterak nepřekvapila. Zase jsou tam minipříběhy většinou na půl stránky, které jsou interpretovány pro účely duchovního vedení. Příklady jsou nejen křesťanské, ale z velké části i arabské (možná perské, to neumím odlišit), budhistické, japonské nebo ruské. Tzn. směsice je pestrá. Jenom jsem si všiml, že asi žádný příběh není třeba židovský - pokud bychom tedy do tohoto družstva nepočítali p. Ježíše Nazaretského.
Knížka se mi líbila, přečetl jsem ji za dva dny během cest v metru. Některé příběhy jsou dost banální, jeden je vysloveně vtip o zvířátkách. Taky jsem asi zjistil, kde se berou takovéty mudroslovné záležitosti, co mají tendenci se šířit emailem. Třeba tam je ten příběh, co jste určitě už taky alespoň dva až třikrát dostali emailem, jak ten bohatý muž radí rybářovi, aby makal a mohl rozvíjet byznys, přičemž se ukáže, že na konci by získal maximálně jen to, co už má na počátku, tj. sedět v klidu u moře a chytat ryby. Alternativně je samozřejmě možné, že p. de Mello to jenom sbírá z emailů a pak vydává. To by ale byla strašná představa!
Velká část naučení je psaná pro věřící, že důležitější než doktrína je přesvědčení a správnost.
Důvod, proč knihu doporučuji, je, že není nikdy na škodu připomenout si, že hlavní je klid, pozornost, soustředěnost, optimismus, vlastní chladný úsudek a nepodléhání chimérám.
Když bych měl vybrat, která kapitola mě zasáhla silně, tak jednoznačně Nasreddin v Číně. Opíši ji tedy zde. Je na ní vidět i typická struktura, tj. zachycený klasický příběh (kurzivou) a pod ním stručný autorský komentář:
Muláh Nasreddin se vydal do Číny.
Tam shromáždil skupinku žáků,
které připravoval na osvícení.
V okamžiku, kdy se stali osvícenými,
přestali na jeho přednášky
docházet.
Vašemu guruovi neposlouží ke cti, když u jeho nohou
budete sedět věčně.
Na závěr ještě první věta knihy: Žák si postěžoval: "Vyprávíš nám příběhy, ale nikdy nám neodhalíš jejich smysl."
A poslední: Neboť jsem nebyl dost pevný, abych je utišil; dost odvážný, abych hledal sám; dost trpělivý, abych dočkal na Tebou stanovený čas; a neměl jsem dost důvěry v to, že jednou přerušíš své mlčení a zjevíš se mi.