Peroutka a Urzidil

22. červen 2009 | 21.25 |

Ležení s horečnatým dítětem jsme v neděli odpoledne přerušili díky návštěvě prarodičů, kteří se ujali péče. Bylo potřeba nějak si zpestřit nepříliš pestrý víkend. Jak už si tak člověk logicky odůvodňuje různé poklesky, tak peníze ušetřené tím, že jsme nešli do kina, jsme rozfrcali u knihkupce.

peroutka-prebal-sDokonalým prostředkem ukojení takových zvrhlých choutek se stala malá knížečka od Jaroslavy Jiskrové s názvem Ferdinand Peroutka. Johannes Urzidil. O české a německé kultuře. Jedná se o záznam rozhovoru Ferdy s Johannem v bytě u p. Peroutky, který nahrála Peroutkova manželka nejspíš v roce 1963. Nahrávka prý byla odvysílána ještě v šedesátkách na Svobodné Evropě a někdy po r. 1996 i v Českém rozhlase.  Staří pánové si v Novém Yorku povídali neformálně, v češtině, s velkým odstupem času i místa. Přepis prý byl proveden téměř doslova, jen s minimálními úpravami.

Přečetl jsem to hned večer před spaním a nebyl jsem zklamán. Pánové si povídají pěkně. Není divu, sestava je to jistě kvalitní. Od Johannese Urzidila jsem nic nečetl, ale mám s ním spojen titul poslední z Pražského kruhu (německých spisovatelů). A taky mám dojem, že to byl představitel pražské německé literatury, který byl Čechům asi nejblíž, jak to bylo možné. Když to tak píšu, tak si říkám, že bych si něco od něho přečíst mohl.

P. Peroutka je obecně známý. V rozhovoru vystupuje jako celkem jednoznačný český vlastenec. Tuhle mě jen zaujala perlička, že byl též bilingvní, neboť jeho matka byla Němka.

Největší část hovoru je věnována dr. Kafkovi. Téma je motivováno tehdy plně se rozvíjející kafkovskou módou, nad kterou se hlavně p. Peroutka trochu podivuje. P. Urzidil znal dr. Kafku osobně a vzpomíná na něj. V těchto částech jsem trochu p. Peroutku nechválil, protože skáče p. Urzidilovi do řeči a přerušuje jeho autentické vzpomínky jen proto, aby tam vykládal nějaké svoje interpretace Kafky. Ty Peroutkovy interpretace jsou málo zajímavé. Na rozdíl od osobních vzpomínek na Franze K., které by byly bývaly poutavé, kdyby p. Peroutka nechal p. Urzidila dokončit myšlenku!

Peroutka přispívá ale trochu i v této části, protože evidentně se nějak hodně kamarádil s Kafkovo kamarádkou Milenou Jesenskou (ech, ta Praha!), takže zná dobře její životní příběh. V tom mě zaujala ta perlička, že pí. Jesenská byla z hodně dobré pražské rodiny, a sice z rodu p. Jana Jeseniuse, toho evandělíka-operatéra, co skončil s dalšími pány na Staromáku.

Peroutka to hodně tlačí do roviny, jaký je český národní charakter a jak se projevuje v umění. Což je dle mého dnes již vyčpělá otázka. Vůbec nevím, co bych měl čekat od pokusů ji odpovědět. Mírně zajímavá je pasáž, kde se ptají, v čem je dr. Kafka lepší písmák než p. Čapek: jakto, že Franz je světová extratřída, a Karel fakticky neznámý, přestože měl stěstí na podporu a byl ihned všude překládán. P. Urzidil říká jednak, že módy jdou ve vlnách a že Karlovo čas ještě přijde. Taky říká, že je to dáno žánrem, že drama stárne nejrychleji a že nejtrvalejší žánr je próza. A že p. Čapek se proslavil mezinárodně rychle svými dramaty, která ale též nejrychleji zestárla.

Posledním tématem, kterému se ještě více věnují, je malíř Jan Zrzavý, kterého p. Urzidil cenil z českého malířství nejvíce. (Ještě jedno téma: dost se vlastně vracejí též ke Goethovi).

Knihu hodnotím kladně. Ferdinand Peroutka je solidní sparingpartner, ale byl by solidnější, kdyby čas na své proslovy pokrátil tak na čtvrtinu Urzidilových. Nezakrývám, že Johannes U. mě bavil podstatně více.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Peroutka a Urzidil james003 22. 06. 2009 - 21:37
RE: Peroutka a Urzidil kobliha 23. 06. 2009 - 06:48
RE: Peroutka a Urzidil djová 23. 06. 2009 - 08:46
RE: Peroutka a Urzidil jarmik 23. 06. 2009 - 10:01
RE: Peroutka a Urzidil jana* 23. 06. 2009 - 19:41