Proces

17. březen 2009 | 22.03 |
› 

O tomhle vánočním dárku od Eitné už psala Sargo (zde), ale pár vět si chci též poznamenat. K tomuto dílu mám vztah, mj. i díky svému podílu na filmové adaptaci (psal jsem o svém komparzování zde).

Před Procesem v Divadle Komedie bych nevaroval (a to ani v případě, že bych si lístky musel kupovat a nemohl parkovat v práci 200 m od divadla:-) ).

proces

Aktualizační klip (všechna fota z webu divadla - zde).

Závada představení:

- Aktualizační klipy z moderní doby se všemi klišé, která si pod tím představíte. Překvapivě ta aktualizace byl asi i záměr tvůrců (na stránkách divadla se píše o všestranném útisku moderní doby, slabé ochraně osobních údajů a ztrátě soukromí), ale kromě těch klipů jsem si víc té aktualizace nevšiml. Osobně mi připadá takové přenesení do naší současnosti nemístné. Že jsme nuceni si pamatovat PIN na kartu, je sice skličující skutečnost, avšak osobně si myslím, že autor Procesu měl na mysli poněkud horší utrpení.

proces2

Josef a sekretářka odvedle.

Neutrální fakt o představení:

- Zpracování je naprosto holé, skoro bez rekvizit. Já třeba Kafku vnímám spíš než něco, co ke mně konkrétně osobně hovoří, jako součást pražské krajiny. Tak nějak turisticky, že si ho připomínám hlavně, když jdu po městě. Ztělesňuje co bylo, a není, případně bylo, a tak trochu pořád je. V Divadel Komedie nejsou žádné odkazy na Prahu, na monarchii ani na židovství. Na holé scéně hovoří pár lidí v černých oblecích. To mě zaskočilo, protože vede diváka silně právě ke ztotožňování se s Josefem K.

proces3

Důkaz.

Klady představení:

- Pěkně ukazuje možnost, na kterou mě upozornila Sargo, že všechny postavy kromě Josefa K. jsou nereálné, že jsou jen představami v Josefově hlavě.

- Viděl jsem myslím už dvě filmové adaptace (v jedné z nich jsem i hrál:-) ), ale byly povětšinou nudné. Prakticky se nedá vydržet na ně dívat. I knížku jsem sice už dvakrát přelouskal. Ale mám ji německy a byla to jedna z prvních německých knížek, do které jsem se pustil. Tomu odpovídal i čtenářský zážitek, který byl ovlivněn obrovskou fyzickou náročností a poněkud fuzzy porozuměním textu. Teprve zde v divadle se mi vše spojilo do přehledného celku. I když v minimalistickém provedení, tak přesto mám dojem, že kniha je převedena věrně a dost úplně. Zvlášť mě potěšilo připomenutí scény v chrámu, která se mi líbí asi nejvíc (možná proto, že je taková nejturističtější) - a taky jsem si ji pak v knížce přečetl znovu.

- Byl to pro mě celkově docela šok být vůbec jednou na nějakém vážném divadelním představení se skvělými herci, které nebylo parodií ani komedií, ani nebylo nijak přitroublé, abych se tomu mohl snadno posmívat. Na takové věci nechodívám! Přesněji řečeno si vůbec nevzpomínám, že bych na něčem takovém už dobrovolně kdy byl.

proces-listek

V knížce jsem nalezl i dojemný lísteček, na který jsme si
při prvním čtení před 19 lety vypisoval slofička.
Byl jsem dojat. A taky vyděšen, protože s takhle slabou slovní zásobou
to teda musela být při čtení těžká bitka.
Začátky nejsou lehké.

- Speciálním kladem byly naše lístky do druhé řady uprostřed, kde jsme seděli bezprostředně pod scénou, která špičkou zasahovala až nad první řadu sedadel - rukou jsem si sáhl na podlahu, kde pak často někdo nad námi stál nebo něco tam leželo.

Takže díky!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Proces eithne 17. 03. 2009 - 22:41
RE: Proces jarmik 18. 03. 2009 - 14:25
RE: Proces sargo 18. 03. 2009 - 19:48