Jak dali Slované vedeni Keltem Germánům na budku

1. březen 2008 | 21.40 |
Říše, to jsou cesty tak a tak. To vám nikdo nemůže vzít.

samova risePoslední moje týdny jsou naprosto středověké. Napřed byli Markomani a potom hned Sámova říše. Konkrétně Sámova říše od autorů Michala Lutovského a Nadi Profantové (jak se skloňuje Naďa?).

Sámova říše se za mých dob učila ve školách silně. Řada jejích rysů se dobře hodila do moderních výkladů. Osobně mi připadá, že jako symbolu jí ale ta výuka neuškodila a ční si tam v raném středověku spokojeně pořád.

Populární shrnutí Sámovy říše z roku 1994 je velice sympaticky útlá knížka (90 stran). Důvodem je, že o Sámově říši je jediný solidnější písemný zdroj, a to kronika tak řečeného Fredegara, který o tomto útvaru napsal pár stránek.

Etnicky by se mělo jednat skutečně o slovanský stát, protože jako důvod vzniku uvádí kronika povstání Slovanů proti Avarům. Kronika píše ono okřídlené, že Avaři chodili přezimovat do slovanských vesnic a děti Avarů a slovanských žen pak právě proti Avarům se vzbouřili.

V knížce je věnována značná část popisu Avarů, jejich kaganátu a vztahu se Slovany, který vysvětlují odlišně od kroniky, a sice jako symbiózu. V době Sámově zdejší obyvatelstvo žilo ve smíšené avarsko-slovanské kultuře. (Jen tak mimochodem se v závěru poznamenává, že ještě velký Svatopluk, vládce Velké Moravy, dle dokladů pil ve velkém kvašené kobylí mléko, tj. kumys jako typickou kočovnickou stravu. V žádném případě však nechtějí tvrdit, že by Mojmírovci byli avarská dynastie, ale prostě ten kumys je fakt. Já bych řekl, že třeba Svatopluk měl jen nějakýho východního poradce na životosprávu.)

Sámo by mělo být keltské jméno, žil asi někde v severní Francii. Byl to kupec, přišel 623 nebo 624 mezi Slovany a zvolili si ho vůdcem a společně porazili Avary. V knize se naznačuje hypotéza, že mohl být dosazen ze strany Dagoberta, napřed údělného vládce Austrázie a pak krále celé Franské říše, aby vytvořil nárazníkovou moc na východě říše.

samova rise map

Umístění Říše na Moravě a na jih uznávají dle slovenské Wikipedie i slovenští historici.

Jak už to tak s událostmi z této doby u nás bývá, jisté není vůbec nic. Zejména není jisté, jestli jsou to události od nás, protože veškeré lokalizace jsou jen dohady a opírají spíš o vykopávky. A hlavně vždycky se zdůrazňuje, že nic dneska už nelze zjistit bezpečně.

Auitoři této knihy se přiklánějí k centru asi v Mikulčicích. Ale nejsou prý celkem pochyby, že k Sámovi patřily i Čechy.

wogastisburg -

Ach, ten Wogastisburg.



Sámo se pak, jak všichni známe ze školy, zapsal vítězstvím proti Dagobertovi v bitvě u Wogastisburgu roku 631/632. Kronika píše k tomu, že prý v Sámově říši měli být přepadeni kupci, Sámo nechtěl nahradit škodu, jen říkal, že se všechno standardně vyšetří, tak přišel franský diplomat Sicharius, hovořil se Sámem arogantně (možná schválně?) a už to bylo. Dagobert táhl třemi armádami: šli Austrasijci, Alamani a Langobardi. Poslední dvoje vyhráli, vyplenili krajinu a nerušeně se vrátili. Sámo však takticky počkal na hlavní šik, vyklepnul je ve třech dnech u Wogastisburgu a pronásledoval do říše. Tím se etabloval a přidal se k němu i srbský vévoda Dervan.

dagobert - trun

Nad tímto v podstatě kempingovým nábytkem jsem v duchu zablahořečil moderní době. Plast není sice tak ušlechtilý materiál, ale jako cestovní sedátko bych jej volil spíše.

S Wogastisburgem jsou samozřejmě potíže, kde byl. Autoři se přiklánějí k tomu, že to bylo hradiště na vrchu Rubín u Podbořan v západních Čechách. Vycházejí z údajů kroniky, že to byl hrad na území Slovanů cestou hlavního voje. A je to zatím největší naleziště avarských věcí v Čechách a taky jsou tam nějaké ostruhy, které užívali slovanští jezdci (Avaři z frajeřiny ne, pro ně to bylo pod úroveň, a řídili jenom bičíkem).

wogastisburg -

Wogastisburg vám nikdo nemůže vzít.

Slováci říkají, že Dagobert šel tradičně podle Dunaje a Wogastisburg je Bratislava (to uvádí i slovenská Wikipoška). Autoři s tou slovenskou teorií polemizují, že (a) v Bratislavě se prý nenašlo hradiště ze 7. století a (b) prý to definitivně bylo vyvráceno tím, že v té kronice se slovem "burg" označoval vždy jen hrad, byť obecně to bylo i staré římské opevnění, o což se opírá ta teorie pro polohou při Dunaji.

Sámo žil dlouho, měl spoustu žen a spoustu dětí a zemřel 659.

Autoři Sámovy říše nesouhlasí s převládajícím tvrzením, že smrtí vládce Sámova říše zanikla. Údajně nejsou doklady pro zánik opevněných center té doby, domnívají se, že v nějaké formě se jelo dál. Sámo měl být tedy prvním pokusem o stát u nás, který nakonec uskutečnili Přemyslovci.

Ještě napíšu jednu věc, o které jsem nevěděl. K Sámovi se víže příběh jedné svaté, a to sv. Notburgy. Byla to dcera Dagoberta a ten ji nabízel v mírových jednáních po bitvě u Wogastisburgu Sámovi za (několikátou, měl jich značné množství) ženu. Notburga nebyla nadšená z té moravské partie, Dagobert se nenechal obměkčit, a tak prchla do jeskyně u Neckaru. Když ji nakonec Dagobert našel, tak ji tahal, až mu zůstala v ruce její ruka. Vyděsil se a prchnul. Notburga byla zázrakem vyléčena a žila jako poustevnice a misionářka.

Zpět na hlavní stranu blogu