Poslední léta jsem si zavedl zvyk, že z dovolených si vozím nějakou regionální vlastivědnou publikaci.

Předem svého příspěvku se omlouvám, že následuje 19 fotek a na většině z nich je moje koloběžka. Objektivně je to strašné. Rozhodl jsem se však, že najednou sem vložím fotky z letošních výběhů na koloběžce a i některých jiných. A čtenář nechť trpí!

Všechno se sešlo tak, že dnes jsem měl na většinu dne osobní volno. Uskutečnil jsem tedy výpravu do míst, kam se již několik let chystám - a to do kraje kolem Kouřimi.

Jsem přesvědčen, že dnes normální lidé zůstávají doma a relaxují. Ven vycházejí jen ti, kdo musejí, tj. bezdomovci, davy běžců hnaných čenočerným svědomím z cukroví a salátu a rodiče malých dětí, protože s nimi nelze doma vydržet.

Využil jsem zas jednou rodičovských hlídacích služeb a vyjel jsem si dnešního nedělního odpoledne na kolobce.

Minulý víkend jsem si pořídil katalog výstavy o pražských pomnících 19. století, která právě probíhá (nazývá se Metamorfózy politiky). Čtení katalogu mě inspirovalo, abych nedělní dopoledne vyšel s dítkem a fotoaparátem ku pomníku Otci národa. (O katalogu budu psát na blogu zvláštní článek, až ho dočtu; v dnešním článku vycházím většinou z informací z něho.)

Říká se, že když má člověk pochyby, jestli je něco vhodné, tak to většinou je známkou toho, že to vhodné není. Mám vážné pochyby, jestli se hodí dávat na web foto z rodinné dovolené v Bibione; ale poruším pravidlo, protože se mi chce.