Dnes mám první výročí běhání. Přesně před rokem, na loňský státní svátek, jsem poprvé vyběhl. To si zaslouží veliký bilanční záznam v deníčku. (Poté, co již samozřejmě proběhla oslava krásným výběhem do slunečného, ale chladného svátečního dopoledne.)

Jak máme poslední léta zase průměrnější reprezentaci, tak mě soutěže národních týmů tolik nebaví. A nechávalo mě chladným i blížící se mistrovství světa. Ale v pondělí jsme dali s chlapci v práci jednu první takovou stručnou rozborku situace, a začal jsem se těšit.

Na svém deníčku nemohu pominout významnou událost v životě každého mladého - ale i méně mladého - muže. A sice, že jsem poprvé uběhl 15 km.

Na internetu si tento článek troufnu. I když mezi přáteli naživo bych neotravoval s řečmi, jak se potácím směšné vzdálenosti směšnou rychlostí. Spoléhám na to, že čtenáři jsou odolní.

Jednak se chci pochlubit, že jsem se už propracoval s běhací aplikací na konec, tj. k 5 km. Čili jsem prošel tu pověstnou cestu z gauče na 5K.

Na mých občasných výpadech do oblasti pohybu mě ve skutečnosti nejvíc baví poslouchání hudby.

Když jsem před měsícem začal chodit před barákem (a říkám tomu běh), ptal jsem se postupně různých běžců, aby mi dali jednu radu jako absolutnímu začátečníkovi. Co si vybavím, tak sem napíšu.