Tak já nevím, jestli to nepřeháním. Už zase bloguju na terase, piju teplý nápoj a hledím do noci přicházející do vesničky mé satelitní. Asi tento blog přejmenuju na "open air blog".

Ke všemu dneska jsem si i zapálil svíčku!

Kdo nás jen trochu zná, tak ví, že život nás přivedl k poznání, že pro nekuřáky v aktivním věku bez služebnictva jsou všechny zahrady a terasy na nic. Na počítač je nejlepší pracovní stůl pěkně v obejváku; a když o víkendu zatoužím jít po trávě nebo jíst venku, tak to učiním někde mimo domov, kde mě obslouží. Jelikož nám však štědrý osud nadělil mj. i terasu, tak abych naplnil výjimku, která potvrdí pravidlo, tak jsem si dnešní vlahé noci vyndal notebook ven a tento příspěvek smolím v temném tichu satelitní noci na dvoře našeho domu, s roibosem u ruky.

Jestli si dobře vzpomínám, tak knížky o pravěku, starověku a raném středověku jsem si začal půjčovat hlavně proto, že mě nebavily a chtěl jsem se jim posmívat.

Jak jsem jich však již pár přelouskal, tak se začínám ve věci orientovat a docela mě to baví.

Dnešní knížku si dovolím vřele doporučit. Dle mého názoru kvalitní a vydařená práce.

Když už jsme se o dovolené nikam nedostali, tak aspoň napíšu každý den článek na blog. Dle dnešního tématu pochopíte, že mi trochu slábne čtenářská inspirace.

Dnes budu pro změnu zase vzpomínat na starorolskou knihovnu.

Přesněji řečeno: moje nejmilejší.