Obrazový opravník obecně oblíbených omylů

Dnes budu pro změnu zase vzpomínat na starorolskou knihovnu.

Tak tuhle knížku jsem měl půjčenou jako dítě asi nejvíckrát. Počítám, že pokaždé, když byla k mání, tak jsem si ji znovu vzal. Asi se mi strašně líbilo znát opravy obecně oblíbených omylů. Moc jiného mi totiž z té dvacetinásobné četby neuplynulo. Vlastně něco jo: z nějakých důvodů jsem si pamatoval, že skalpování nebyl původní indiánský zvyk.

Obrazový opravník obecně oblíbených omylů vyšel až po smrti Ludvíka Součka, a to v roce 1981. Jako obvykle tam poučuje v polyhistorické šíři: medicína, Divoký Západ, záhady, mýty, historie, literatura, fyzika...

Nejsem schopen s žádným heslem polemizovat, takže vlastně nemohu nic blíže hodnotit. Už dlouho mám jenom chuť se tu zmínit o součkovské publicistice. Už snad více než rok mi na poličce ke zblogování leží Tušení souvislostí; ale je to tak široká orba, že se pořád nemohu odhodlat k tomu něco vykřiknout. OOOOO je strukturován do jednotlivých hesel a řazen alespoň podle abecedy, takže o to je příjemnější.

Jelikož Sargo je hodně velikou fanynkou pana Součka, jeden výtisk OOOOO do vlastní knihovny jsem nakonec vyženil.

Mně však nikdy moc nebavila jeho beletrie, spíš ta Tušení a Opravník což máme doma naopak.

Ani nevím, jestli dnes ještě takoví vševědové existují a publikují. Spíš bych řekl, že ne. Připadá mi to trošku jako fenomén určité doby. Dnes by se Ludvík Souček musel patrně stát adminem Wikipedie. Ale bavilo by ho to, když tam může psát každý a u informací se vyžadují spolehlivé zdroje?