Jak naši Keltíci lítali po světě

5. srpen 2008 | 22.57 |

Jestli si dobře vzpomínám, tak knížky o pravěku, starověku a raném středověku jsem si začal půjčovat hlavně proto, že mě nebavily a chtěl jsem se jim posmívat.

Jak jsem jich však již pár přelouskal, tak se začínám ve věci orientovat a docela mě to baví.

keltové našich zemí

Tento záznam je o druhé části brožurek edice Dějiny do kapsy. Opět od autora Jana Bouzka a opět s cílem zasadit české děje do mezinárodního kontextu. Název: Keltové našich zemí v evropském kontextu.

Jenom velice stručně bych se pokusil o pár poznámek. Zhruba to vypadá tak, že bohatá kultura, nejspíš keltská, tu byla už v době halštatské, tj. starší době železné. Jsou bohaté hroby z 6 století př. n. l.

Žilo se porůznu, hlavně ve středních Čechách. Na obálce jsou vidět hlavní české keltské nálezy. Úplně vpravo asi nejslavnější keltský artefakt od nás - plastika hlavy ze Mšeckých Žehrovic, což je kousek odtud. Prostě z toho původně nejkeltovatějšího trojúhelníku Louny- Kladno-Rakovník.

Zdá se, že hranice mezi starou keltské populace a nekeltskou vedla někde východními Čechami.

Potom nejspíš přišli Bójové ze západu. Částečně odešli pak do Itálie, kde dobyli Řím a vůbec Římanům těžce dvě stě let zatápěli. Řím ale nakonec vyhrál, Kelty si podrobil, ale Bójové museli pryč, neb byli hodně zarputilí. Tak se vrátili (ti co přežili a nebyli zotročeni) do kotliny. Začali zakládat pravá opevněná oppida počátkem 2. století př. n. l.

Jinak tedy vedle Bójů tu nejspíš byl i kmen s podivným názvem Volkové-Tektoságové; ponejvíc na severu. Ale taky zčásti jen procházel; Volkové-Tektoságové dobyli Malou Asii, zapsali se do dějin boji s Pergamskou říší (pro tento útvar mám slabost od návštěvy Pergamonu v Berlíně), usadili se v dnešním Turecku a jako Galatové jsou zachyceni i v Novém Zákoně jako adresáti Dopisu Galatským.

Pokud jde o konec Keltů v Čechách, tak nakonec většinou odešli sami na jihovýchod bojovat proti Thrákům. Z toho se vymyká osud oppida na Závisti, kde je vidět jednoznačně zánik v boji (spáleniště, spičky šípů v tělech), neví se proti komu.

Četl jsem to už přeci jen asi před dvěma týdny. Tak jen dva citáty, které mi utkvěly:

- Že se Keltové bojí jenom toho, že na ně spadne nebe, tak to je velice starý řecký záznam jejich vyjádření, když se roku 335 př. n. l. setkal s Kelty na Dunaji sám Alexandr Veliký. Byli mezi nimi nejspíš i Volkové-Tektoságové.

- Cestou do Říma Keltové (nejspíš Bójové) dobyli mj. i většinu Řecka. Když r. 279 př. n. l. dobyli Delfy, zachoval se záznam, že se keltský vůdce Brennos velice smál sochám antických bohů. Naturalistické lidské zobrazení mu připadalo směšné a vyslovil se, že bohové mohou mít jakoukoliv podobu, ale nemohou být donuceni, aby v jedné zůstali nehybně. K této historce se kniha vrací opakovaně, připadá autorovi příznačná. Snaží se i její pomocí charakterizovat určitý specifický výtvarný keltský styl. Když to zkusím reprodukovat, tak měli tendenci reálná zobrazení rozkládat na obrazce, takže se z nich staly opakující se dynamické abstraktní znaky. Jako docela názorný příklad jsou myslím následující mince:

mince

Původně realistické obrázky rozkládali do ornamentů.
Částečně to sloužilo mezi zasvěcenými i jako poznávací znamení.

- Postupně kolem přelomu letopočtu ustupovali Keltové v Evropě nově ze severu příchozím Germánům. Často je obtížné tato etnika odlišit, neboť se celkově dost podobali. I ten Marobud je spíš keltské jméno. Prostě jedna banda a kdoví, jak to přesně všechno bylo!

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak naši Keltíci lítali po světě wu 06. 08. 2008 - 07:56
RE: Jak naši Keltíci lítali po světě littlekey 06. 08. 2008 - 08:26
RE: Jak naši Keltíci lítali po světě jarmik 06. 08. 2008 - 08:43
RE: Jak naši Keltíci lítali po světě sargo 06. 08. 2008 - 12:13