Podle mého názoru nejlepší českou knihou mimo beletrii jsou skripta od p. Karla Půlpána Nástin českých a československých hospodářských dějin do roku 1990. Doporučil mi je p. Čihák v r. 1993, když se z nich učil na FSV, tak jsem si je tam šel tehdy koupit. Od té doby je všude s sebou tahám a koukám do nich. Jsou hodně špatně slepená a prakticky se rozpadají na listy, a už se nedají moc číst. Potěšilo mě tedy, že jsou celé k dispozici zdarma ke stažení (zde). Nejlepší věci jsou prostě zadarmo.

Podivejte se, spanilomyslní čtenáři, já jsem taky jenom člověk. Též mám slabosti. Třeba článek o knize Umění a kýč je sice už téměř 4 roky starý, ale stává se dlouhodobou čtenářskou bombou - má už 2 399 přečtení (můžete jedno přidat kliknutím sem).

První bod osnovy mých článků je "jak jsem ke knize přišel".

Měl jsem kdesi uloženo v paměti, že k Českému snáři existuje i kniha ohlasů. Tak jsem si ji půjčil, abych to měl při jednom.

Asi před týdnem jsem tak pátral, co by bylo vhodné čtivo do vany. A sáhl jsem po Českém snáři od p. Vaculíka. Koupil jsem si ho před strašnými lety, ale nikdy nečetl.

Další mrňavá knížka z Odeonu z počátku devadesátek, další českoněmecký autor.

Dnes další vánoční dárek. A dokonce i samodárek, protože Obraz krajiny. Pohled ze středních Čech jsem dostal pod stromeček hned dvojmo.