Co jsem vždycky čekal od dejěpisců: malý formát a pohled za hranice.
Jan Bouzek: Pravěk českých zemí v evropském kontextu má být první brožurkou v sérii populárních dějepisných studií. Zaměřuje se na záležitost, která mi vždy chyběla nejen u vyprávění o pravěku, a sice, nakolik v jiných zemích jsou srovnatelné nálezy a nakolik je třeba něco jedinečné.
Tady se popisuje stručně rozsah podobných nálezů z jednotlivých kultur. Přitom se zdá, že většina těch kultur byla skoro celoevropská, často závisela na podnětech ze Středomoří nebo Asie.
Hlavním faktorem bylo přitom podnebí. Postupně docházelo ke značným výkyvům: když bylo sucho, vše se stahovalo blíže k mořskému klimatu. Když bylo mírněji, obyvatelstvo kvetlo.
Tak třeba v ideální době 13. století před naším letopočtem byla veliká intenzita dálkových styků. V Čechách převládala kultura mladé doby bronzové, kterou nazýváme k. popelnicových polí. V knize se píše:
"České země zažívaly v té době neobyčejnou prosperitu. Hustota osad byla leckde vyšší než dnes - na jedné dnešní katastrální jednotce existovaly uvnitř sídelní zóny často tři až čtyři osady současně. Ve své většině byly však podstatně menší než dnešní vesnice, obvykle měly jen něco mezi třemi až sedmi domácnostmi."
Z této doby se nalezla u Kuřimi ta nákolenice (vlevo na obálce), která je prý shodná s těmi, které se používaly na Blízkém Východě v době Goliášově. Kniha se zmiňuje o spekulaci, Filištínové byli z mořských národů ti, kteří původně pocházeli ze střední Evropy.
Další trivia:
- Raná doba bronzová (únětická kultura) u nás měla výjimečně dobré podmínky díky nalezištím rud v Krušných horách.
"Zatímco měděné rudy byly v Evropě dobývány na více místech (podle analýz byla tehdy u nás používána vedle drobných místních ložisek zejména měď alpská a karpatská), cín se nacházel kromě Krušných hor jen jihovýchodní Anglii a severozápadním Španělsku."
- Závěrečná fáze rané doby bronzové představuje první města u nás. U Kuřimi byla nalezena syrsko-chetitská soška (je to ten panáček na obálce).
- Nejvíc mě zaujal nalezený kotlík z Milavče u Domažlic ze střední doby bronzové. Tyto kotlíky byly prý používány tak, že k nim přivázali havrany, ti vozík tahali, vozík rachotil a měl tak přivolávat déšť, když bylo velké sucho.
- Až z pravěku se dochovala jména různých kmenů přicházejících z Asie: už na přelomu doby bronzové a železné to byli Kimmeriové, kteří už znali železo. Potom v 6. století Skythové (po nich se našla sekyra).
- Od 6. až 5. století př. n. l. se nachází v Čechách hodně zboží od Etrusků a evidentně se s nimi tehdy čile obchodovalo (asi už Kelti, ale není to jisté).
Po edici se dále poohlédnu. V závěru je ambiciózní plán už dalších 25 brožurek. Hned ty následující mě docela lákají svými názvy: Keltové, Od Keltů k antice, České země a římské imperium.
Tady se popisuje stručně rozsah podobných nálezů z jednotlivých kultur. Přitom se zdá, že většina těch kultur byla skoro celoevropská, často závisela na podnětech ze Středomoří nebo Asie.
Hlavním faktorem bylo přitom podnebí. Postupně docházelo ke značným výkyvům: když bylo sucho, vše se stahovalo blíže k mořskému klimatu. Když bylo mírněji, obyvatelstvo kvetlo.
Tak třeba v ideální době 13. století před naším letopočtem byla veliká intenzita dálkových styků. V Čechách převládala kultura mladé doby bronzové, kterou nazýváme k. popelnicových polí. V knize se píše:
"České země zažívaly v té době neobyčejnou prosperitu. Hustota osad byla leckde vyšší než dnes - na jedné dnešní katastrální jednotce existovaly uvnitř sídelní zóny často tři až čtyři osady současně. Ve své většině byly však podstatně menší než dnešní vesnice, obvykle měly jen něco mezi třemi až sedmi domácnostmi."
Z této doby se nalezla u Kuřimi ta nákolenice (vlevo na obálce), která je prý shodná s těmi, které se používaly na Blízkém Východě v době Goliášově. Kniha se zmiňuje o spekulaci, Filištínové byli z mořských národů ti, kteří původně pocházeli ze střední Evropy.
Další trivia:
- Raná doba bronzová (únětická kultura) u nás měla výjimečně dobré podmínky díky nalezištím rud v Krušných horách.
"Zatímco měděné rudy byly v Evropě dobývány na více místech (podle analýz byla tehdy u nás používána vedle drobných místních ložisek zejména měď alpská a karpatská), cín se nacházel kromě Krušných hor jen jihovýchodní Anglii a severozápadním Španělsku."
- Závěrečná fáze rané doby bronzové představuje první města u nás. U Kuřimi byla nalezena syrsko-chetitská soška (je to ten panáček na obálce).
- Nejvíc mě zaujal nalezený kotlík z Milavče u Domažlic ze střední doby bronzové. Tyto kotlíky byly prý používány tak, že k nim přivázali havrany, ti vozík tahali, vozík rachotil a měl tak přivolávat déšť, když bylo velké sucho.
- Až z pravěku se dochovala jména různých kmenů přicházejících z Asie: už na přelomu doby bronzové a železné to byli Kimmeriové, kteří už znali železo. Potom v 6. století Skythové (po nich se našla sekyra).
- Od 6. až 5. století př. n. l. se nachází v Čechách hodně zboží od Etrusků a evidentně se s nimi tehdy čile obchodovalo (asi už Kelti, ale není to jisté).
Po edici se dále poohlédnu. V závěru je ambiciózní plán už dalších 25 brožurek. Hned ty následující mě docela lákají svými názvy: Keltové, Od Keltů k antice, České země a římské imperium.