Dnes bude zase jedna archivní trvalka.
Vrátil jsem se k ní teď po letech. A objevil jsem mnohé, čeho jsem si při dřívějším nesoustředěném listování nevšiml. Brožurka je okresní publikací nadšenců z roku 1959. Přesto si myslím, že se za ni nemusí stydět ani po letech, pokud ještě žijí. Jedinou úlitbou je hned první věta: šli jsme po stopách hrdinů Řezáčových románů "Nástupu" a "Bitvy"...
Knížka má pak tři části, které souvisejí jen volně, především dobou návštěv p. J. W. Goetha. Napřed jsou dvě kapitoly o rozvoji chmelařství na Sokolovsku, které se prudce rozšířilo po třicetileté válce, a o hornictví, které jako hlavní hospodářský obor vytlačilo chmelařství od konce 18. století. Potom je povídání o sokolovském podivínovi a básníku p. Antonu Fürsteinovi, mj. jak se setkal s p. Goethem. A nakonec hlavní část: výpisky z Goethových deníků o cestách na a přes Sokolovsko.
Do Čech jel patnáctkrát, většinou do K. Varů do lázní, případně později do Mariánek. Dělalo mu to dobře na ledviny.
Měl pozoruhodnou disciplínu v zapisování všech detailů, hlavně výdajů. Např. 9. srpna 1795 si zapsal:
"Ve Svatavě za stravu a nocleh 2 fl. 20 kr., zpropitné 20 kr., cestovní výlohy do Adorfu 6 fl. 46 kr. a za pivo v Habartově 9 kr."
Z toho vidíte, že to není jen tak, stát se světovou osobností. Za tím je prostě důslednost, sebekázeň a zase sebekázeň. Třeba já - čistě namátkou pro srovnání - jsem si ještě nikdy do deníku nezapsal, že jsem si dal v Habartově pivo. Natož, kolik mě to stálo. Však taky kam jsem to dotáhl, že.
Na druhou stranu je tedy trochu s podivem, že p. ministr vyjížděl ze Svatavy, a už v Habartově se stavoval na pivo. Při takovémhle cestování se nedivím, že mu všechno tolik trvalo!
Stylové věnování na předsádce knihy - za účast. Je to zkrátka literární lahůdka ve všech směrech.
Sledování výdajů se mu vyplatilo. Tak např. při své čtvrté cestě, r. 1806, byl nespokojen s cenou oběda ve Svatavě (5 tolarů 16 gr., kočímu zpropitné 2 tolary 20 grošů). Už se tam potom dlouho nestavěl. I v brožuře se u páté cesty (1807) píše: Ve Svatavě se Goethe zase nezdržel. Obědval až v Chlumu.
Na obědy ve Svatavě pozor.
Svatavský hostinský mohl být ještě rád. Hůře dopadl hostinský od Červeného vola ve Slavkově. 21. června 1811 při své deváté cestě tam zajel p. Goethe z K. Varů na výlet s mangelkou. Nebyl spokojen s cenou oběda. Stěžoval si tedy následně u krajského hejtmana v Lokti. Zde přepis oznámení, jak stížnost byla vyřízena:
To může být zaujatý pohled. Otázka je, co by na to řekl např. známý slavkovský patriot (v.v.)
pan Inž. Rejcha.
Nejsilnější mé dojmy z knížky jsou asi dva. Jednak tedy jsem stále nepronikl k tomu, co na tom p. Goethovi lidi tak mají. Mně je na něm sympatické nejvíc asi, jak se soustavně zajímal o kameny. Kudy chodil, tak si dělal celoživotně o dovolené zápisky jako:
"S Franzem Reupelem, výborným znalcem české geologie, návštěva Lokte. U Heidingerů. Krystaly živce. Hnědé uhlí. Pozorování kotliny bohaté na nerosty. Zpáteční cesta za deště."
Přátelé, ruku na srdce: kdo jste si již o dovolené napsal alespoň jednou do deníčku poznámku "Hnědé uhlí."?!
Druhý bod se týká návštěv na Hartenbergu v Hřebenech. Osobně bych hádal, že dlouhé citáty týkající se Hartenbergu mohly být tím hlavním motivem pro autory, aby knížku sepsali.
Dojem z Hřebenů popsal p. Goethe (a to už byl starší zkušený světoběžník) takto:
První pohled z výšiny je překvapující. Starobylý zámek Hartenberg se skladá z hlavní a vedlejší budovy, altánu, galerie, věže a vížky a leží na skalním ostrohu. Zde se setkávají tři údolí, z nichž největším klidně teče řeka Svatava. Až do výše zámku se zdvíhají prastaré jilmy, tvořící souvislý les; vzniká tak zajímavý obraz. V pozadí se zdvihá smrkový les a na protější straně zase pole. Bokem ostrohu se vine cesta; pod ní v údolí jsou roztroušeny domky, vpravo zas les a pohoří. Bylo by třeba kresbičky, jež by tento pohled objasnila. Žádné slovo to nedokáže.
O panství p. hraběte Auergsperga:
Panství Hřebeny má dvě městečka, několik vesnic a Oloví s výnosnými doly a sklářskou hutí, kde se vyrábí okenní sklo. Dobře pěstované lesy, pivovar a pole, jež přes poměrně vysokou polohu dávají vysoké výnosy, jsou zdrojem značných příjmů.
Jinde zase:
Radostný pohled na účelné hospodaření velkého panství, které jsem dopoledne zhlédl. Všichni obyvatelé mají zaměstnání, na celém panství jsou jen tři žebráci.
To znamená, že pokud budete někdy mít možnost se účastnit Lázeňského okruhu 100 km za 24 hodin, tak neváhejte; třeba tuto brožurku též získáte.
První věta knihy: Šli jsme po stopách hrdinů Řezáčových románů "Nástupu" a "Bitvy", hledajíce "Dichtung und Wahrheit".
Poslední věta: Blaží nás vědomí poctivé práce.