Dnes jsem si vyjel na kole po Sokolovsku. Opět jsem si ověřil, že fyzička je slabá, ale kolo mám prostě rád.
Na začátek dám jednu fotku z minulé neděle, když jsme s Jášou vyrazili na multikešku po dětských hřištích v Řepích - vynikající vycházka (kdyby mě nebolela tolik lebka).
Výšek se nebojí.
Původně jsem měl v úmyslu něco podnikat v sobotu i v neděli, ale sobotu jsem u našich jen proflákal. Až dneska jsem se dokopal na kolo. Dal jsem si takový hodně velký okruh kolem vznikajícího jezera Medard a byl jsem se podívat na několika nových místech. Kam člověk šlápne, tak naráží na cedulky, co všechno financovala Evropská unie. Je pravda, že různá hřiště, stezky, lávky apod. se objevily až posledních pár let a jsou místy luxusní. Vůbec mám dojem, tam je za poslední léta vidět utracené peníze, včetně nových domů, opravených starých apod.
Začal jsem na Hartenberku, tam zvenku celkem vše při starém.
Tady mě zaujal ten okap.
Taky jsem si všiml, že tam patrně býval zaveden telefon.
S tím už by se v realitním inzerátu dalo něco dělat.
Kešku u Harteberku jsem však nenašel, protože na inkriminovaném místě byla skupina pánů v maskáčích s puškama, počítám že na kuličky. Měli tam evidentně nějaké hnízdo a nechystali se k odchodu.
Tak jsem pokračoval pro další kešku do Svatavy, kde připomíná ženský koncentrační tábor. Je tam pomník s neobvyklou informační cedulí, která jde do takových podrobností, jako která dozorkyně byla zlá a která hodná.
Pozoruhodné je, že na místě bývalého tábora je nyní nová typická satelitní čtvrť s rodinnými domky. Těžko říct, ale není to divné mít bazén na bývalém apelplacu?
Pak jsem naplnil další déledobější plán, a to obnovenou rozhlednu Hard v Sokolově - opět díky kešce.
Kešku jsem nenašel, i když jsem nebyl líný jít si půjčit klíč od rozhledny vedle na policii.
Tak jsem aspoň pohlédl shora na chemické závody a na lom Jiří.
Pramen zdraví z Pošabiní.
Mnoho a mnoho let je v kraji oblíbený pramen železité vody nad obcí Šabina. Jedna paní u něj udělala kešku z vděčnosti, že po napití otěhotněla (napili se tam cestou z toho příslušného centra ve Františkových Lázních). Tak jsem se tam též zajel mrknout.
Celé je to tam takové dosti všední a nic extra na pohled. Ale ta voda, to je tedy nápoj, který jsem už dlouho nepil. Naprosto nesrovnatelná záležitost s čímkoliv, co si vybavuju: lahodná chuť, lehoulince slaná, asi stopově perlivá. Do toho samozřejmě dokonalá teplota, když se to pije na místě čerstvé. Opravdu zážitek.
Cestou jsem se utvrdil i ve svém dalším plánu, a sice vyzkoušet už konečně na bruslích tu nádhernou cyklo- a inlinovou stezku ze Sokolova. Je fungl nová a vede až do Kynšperku - je to prý cca 15 km, celou dobu po rovince podle Ohře a krásný hlaďounký asfaltík.
Zastřešená lávka v Kynšperku.
Na bruslích se dá jet po krásné cestě ještě i dál za Kynšperkem. Dojel jsem tam až do obce Mostov, o níž jsem nikdy před tím neslyšel, natož abych slyšel, že tam je luxusně rekonstruovaný zámek. Díval jsem se na něj jen přes Ohři, už jsem toho měl dost a razil jsem zpět.
Abych porušil všechna pravidla internetové konšpirace, tak sem zase vrazím jednu samofotku;
je z té lávky v Kynšperku, tam se mi líbilo.
Do nového týdne přeji čtenářům i sobě, abychom zvládli úkoly nečekané a nárazové, jakož i rutinní, k nimž je potřebí disciplína.