KV-Cheb, kolobrnda a instagram

Milí čtenářové, měl jsem den a půl volno a jsem z toho tak zdivočelý, že sem teď umístím asi 20 fotografií o této světadějné události. Aby těch radostí nebylo málo, snímky jsou všechny z mobilu, většinou čtvercové a i jinak pokažené Instagramem.

Byl jsem s Jášou u našich ve Varech, čili jsem mohl v pátek v podvečer a v sobotu celý den dělat, co jsem chtěl. Čili jsem si šel v pátek zabruslit na Rolavu.

Mám ten areál na Rolavě rád. Je luxusně vybaven, včetně zamykacích skříněk.

A včetně občerstvení pro sportovce.

Jak už to tak v KV bývá, i když jsem již přes 10 let pryč, po 5 minutách jsem tam potkal známého.

Dnes jsem pak vyrazil na svůj první vysněný celodenní výlet na kolobrndě. Chtěl jsem současně prozkoumat cyklostezku z Varů do Chebu, po které jsem ještě nikdy nejel, protože je z valné části relativně nová. Vede podle Ohře, takže jsem měl obavy z velké vody. Boty jsem si namočil a byl jsem zasekaný, ale projet se trasa dala. Následují snímky z tohoto turistického zážitku.

Je už takový zlozvyk, že každý, kdo vyráží do Lokte, se fotí hned na lanové lávce
ve Svatošských skalách.

Já mu propadám pokaždé, když tam jedu. Nejspíš mám porůznu už desítky stejných
snímků této lávky.

Loket je fotogenický z mnoha úhlů.

Tímto průchodem na náměstí jsem ještě myslím nešel, jednou to musím napravit.

První občerstvení na cestě jsem příliš neodkládal.

V restauraci mě potěšila krásná sbírka devocionálií ohledně p. Jiráčka, skoro lokální star.
Škoda, že tu tutovku včera Italům nedal, to bych se tu býval poklonil.

Za Loktem byly drobné potíže - cyklostezka byla místy dobře splavná, ale špatně sjízdná.

Byla to moje naprosto ideální dovolená, byť krátká. Takže v Sokolově už jsem se zase
válel po hospodách a cpal se. Jelikož se jednalo o ideál, četl jsem si k tomu tisk.

Staré náměstí v Sokolově asi nemá moc fanoušků,
ale mně je sympatické.

Zámek Chlumek mezi Sokolovem a Kynšperkem - zadumané kouzlo Sudet.

Pak mě chytl okraj bouřky a navíc před Kynšperkem byla zatopená
cyklostezka. Byl to krizový bod - neochotně jsem začal vyrážet kamsi do
kopců, když se ukázal cyklist, který jaře přehopkal koleje k řece
na cyklostezku. Ptal jsem se ho, jestli doufá, že dál to půjde,
a nejen doufal, ale i věděl, protože po ní předtím přijel. Stezka byla jako mlat,
bouřka odešla jinam a svítilo sluníčko až do večera.

V Chebu už jsem si občerstvení nefotil, protože už jsem pochopil, že jsem zcela
znehodnotil kalorický přínos pohybu.

Špalíček. Jo - a ta bílá věc všude, to je ta koloběžka, co jsem na ní jel,
kdyby to náhodou nebylo jasné.

Děkuji za pozornost všem, kteří vydrželi do konce. Přeji pěknou neděli.