Konec římské říše

24. březen 2009 | 22.06 |

Některým pokušením odolávám obzvláště těžko. Například obzvláště těžko odolávám, když časopis Der Spiegel vydá letos speciální historický sešit na téma konce římské říše. Měl jsem už domluven i dovoz přímo z (nezaniklé) říše, avšak je to k dostání i ve vlasti.

spiegel-specialMusím říci, že sešit má vysoká očekávání nezklamal. Podle mého se vydařil. Zvlášť tedy oceňuji editorskou práci, že zkrotili profesory dějepisu, kteří sepsali většinu článků, aby se to dalo číst a nebyl to každej pes jiná ves. A taky současně, že neupadli naopak do změti stručných infoboxů a pokleslých info-grafik, které moc nemám rád, a udrželi charakter něčeho pořádného a na klidné čtení, kde je čas podat téma trochu plastičtěji než v normálním běhu novin.

Na 146 stránkách jsou články v rozsahu po dvou až tak šesti stránkách. Témata začínají Augustem, tj. na počátku zlatého období. I u této volby mě potěšila šťastná ruka editora, že zcela vynechal starší období, tj. republiku, Etrusky, Kelty, Hannibala a hlavně Césara, kteří jsou relativně profláknutí.

Několik článků je věnováno jednotlivých osobnostem: císaři Nero, Hadrian, Konstantin, vyváženě jsou k tomu témata o všedním životě (zásobování vodou, hygiena, medicína, kuchyně - tu jsem jedinou přeskočil) a různých jiných typických tématech (limes v Německu a v Anglii, Koloseum), případně epochách (rozdělení na čtyři říše, rozpad).

Těžiště je položeno lehce na Germány a na křesťanství, což mi též konvenovalo, jsou to zajímavá témata. Opět jsem si podrobně přečetl story našeho Marobuda, byť zde jako vedlejší postavy oproti Hermannovi, který jako první Němec vyklepl Římany. (Podle Němců sídlil někde u Budějovic, podle Čechů asi u Kolína, možná u Slaného). Turistické tipy jsou naznačeny a jistě si je lze odnést, ale opět vše decentně a nenápadně

Lehce se snaží naznačit moderní trendy v psaní o Římu. Hned v úvodu je pěkná stať o tom, jak se mění odpovědi na věčnou otázku, proč zanikl Řím.

  • Od původního příběhu o dramatické zkáze vpádem zlých barbarů,
  • přes oslabení křesťanstvím,
  • přes ztrátu národního charakteru v důsledku mísení ras,
  • přes názor, že vlastně nijak dramaticky nezanikl (což víceméně psal i p. Třeštík, celkem v souladu se svým generačním zařazením) a šlo jen o formalitu,
  • až po dnešní trend, který zase spíš zdůrazňuje, že přes všechnu kontiunitu něco padlo, obyvatelé si to dobře uvědomovali a prožívali to jako reálnou tragédii.

Pěkně tam ukazují, jak ty odpovědi na příčiny pádu Říma možná víc mluví o době, v níž vznikly, než o antice.

Maličko revizionistické jsou i ty portréty: Nera ukazují, že nebyl jen zlý. Při pohledu na fakta je těžko odlišit, v čem měl být horší než takový Augustus. I když u toho Nera mě tedy zarazilo, že chtěl být slavný umělec, psal divadelní kusy a i v nich hrál. V hledišti seděli tajní policisté a ihned zatýkali všechny, kteří dostatečně nejásali. To je tedy skutečně nefér a nesportovní!

hadrianův val

Hadrianův val v Británii - doufám, že se to tak česky říká. Udělalo by mi to radost, kdybychom
takto elegantně převáděli Hadrian's Wall, který Němci nepřekládají a nechávají anglicky.

Nebudu dělat asi žádné výpisky. Pro mě je to všechno stále nové. Včetně věcí, které jsem četl pětkrát a z některých dělal i pár zkoušek. Prostě průtokovka, ale krásná.

pompeje

Historie nuda je, má však cenné údaje.

Mimochodem: erotické fresky z Pompejí doporučuji všem přátelům vysoké čtenosti blogů. Prostý článek s příslušným pohledem od Němečků je - díky vyhledavačům - dlouhodobě na vrcholu hitparády čtenosti mých článků, hned za křestními jmény a gardenií jasmínovou. (Erotický pohled viz zde).

trevir

V Trevíru jsem jednou byl, ale moc si toho nepamatuju.

Těch aspektů, které si - na chvilku, než to zapomenu - při čtení tohoto sešitu poopravím, je dost. Třeba jsem nevěděl, že Trevír byl dost významný, mj. jako delší dobu císařské sídlo. Též trevírská bazilika dala vlastně základní stavební koncepci, podle níž se řídí v zásadě všechny kostely dodnes.

ravenna

Už po zániku západního Říma, ale ještě celkem dost civilisovaný Ostrogót.

Je samozřejmě otázkou, kolik témat je tak nosných a nevyčerpatelných, aby se dalo sestavit něco takhle pěkného. Ale je dobře, že to někdo zkusil alespoň tam, kde to jde. Poptávka po tom asi je. Jeden (ze dvou) rozhovorů s historikem je na téma latiny a popisuje, že v Německu existuje už nějakou dobu dost velká móda latiny, je stabilní růst počtu studentů, zatímco třeba v Rakousku ani ve Švýcarsku prý nic takového není.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Konec římské říše greybread 24. 03. 2009 - 22:33
RE: Konec římské říše jarmik 25. 03. 2009 - 07:21
RE: Konec římské říše hlander 25. 03. 2009 - 09:22
RE: Konec římské říše jana* 11. 04. 2012 - 13:54