Úvahy o rasách

26. květen 2008 | 21.22 |

Po delší době jsem se konečně dokopal do nějaké lidově-naučné záležitosti.

Tááák - zarecenzujeme si zase pěkně něco, o čem nevím ale opravdu vůbec nic!

jsme 100% šimpanziVíceméně namátkou jsem hmátl posledně v knihovně po knížce Jsme téměř 100% šimpanzi? od Jonathana Markse. Byl jsem přichystán na další ňahňání se v jistě pozoruhodných podobnostech mezi lidmi a šimpanzi, nejspíš s mnoha průtokovými detaily o genetice - patrně navazující na Nejbližší příbuzné apod.

Tohle je ale trošku jiný žánr: šimpanzi jsou odbyti rychle. Většinu textu zabírá polemika s různými chybami evolučních biologů. Hlavním nepřítelem je kniha Gaussova křivka. Hlavním přítelem je knížka Jak neměřit člověka, což je polemika s Gaussovou křivkou.

Marks celkově polemizuje s přehnaným sebevědomím evoluční biologie, která často pracuje u lidí s různými vlastnostmi jako s geneticky danými, avšak není současně schopna jakkoliv ukázat genetický základ. Marks ukazuje, že se často jedná o manipulaci, a že ty vlastnosti jsou kulturní nebo získané prostředím.

Především kritizuje výzkum ras jako naprosto nevědecký, neboť rasa je pojem kulturní, a nelze ji biologicky popsat. Lidé jsou všude různí a postupně plynule přecházejí do různých typů; není důvod vzít si extrémy (Nor, Japonec, Pygmej) a na těchto extrémech budovat nereálné pojmy.

Nejstručněji bude stačit opsat jednu větu: "neměnné a stálé pozorování nějaké skutečnosti neznamená, že má genetickou podstatu."

To je tak asi to hlavní.

Čistě jako poznámku pro čtenáře, kteří - na rozdíl ode mne - vědí, co je evoluční psychologie, tak uvádím, že evoluční psychologii považuje za pavědu; v zásadě taky proto, že prý popisuje dědění nějakého chování, ale není schopna přesně popsat biologický mechanismus toho dědění.

Ten text není nikde obzvlášť strukturovaný. Ale jak knížka postupuje, tak je to stále chaotičtější polemika na různá politická a vědecká témata. Debata o těchto věcech probíhá ve Státech asi trošku specificky; zdá se mi, že Marks je hodně na konci zastánců politicky korektní vědy. Říká, že se nedá zkoumat o lidech všechno bez ohledu na etické důsledky.

Zajímavosti:

- Píše, že se nedá třeba zatím vysvětlit, proč mají lidé ve východní Evropě nebo na Sicílii kulaté hlavy. Prý jejich potomci, kteří vyrůstají ve Státech ze záhadných důvodů už takové kebule nemají, a jsou protaženější.

- Docela přesvědčivě ukazuje, že mainstream evoluční biologie byl na dnešní poměry dost rasistický, vlastně až těsně do současnosti. Zmiňuje se o různých eugenických plánech, i realizacích eugenických projektů ve Státech mezi válkami (sterilizace chudých).

- Homosexualitu nepovažuje nejspíš za geneticky podmíněnou. Naznačuje, že to bude nejspíš jen kulturní záležitost, v podstatě jedna ze sexuálních technik, které nevedou k rozmnožování.

- Popisuje případ Kennewického člověka. Byla to kostra nalezená někde ve Státech, asi 9 tisíc let stará. Krátce před tím byl schválen zákon, že indiánské archeologické nálezy patří Indiánům, a nemají se zkoumat bez jejich souhlasu. (Je to zajímavý koncept a přináší řadu sporů, jak ukazuje ten případ. U nás nemá myslím nikdo povinnost se bavit s někým, zda exhumace kostí a jejich pilování se někoho dotýká - archeologický nález se prostě vyzkoumá a basta).

- Silnější místa jsou v polemice s různými oblíbenými tvrzeními o člověku, která jsou založena na povrchních analogiích. Třeba že člověk je přirozeně polygamní, protože u polygamních primátů jsou samci taky větší než samice. Ale docela dobře se ptá, proč zrovna tohle má být rozhodující, když současně polygamní primáti mají vyvinuté špičáky, což lidé zase nemají. Prostě je tam pěkně vidět, že spoustu takových úvah bude asi pavěda.

- Slabší pasáž je polemika s nějakým údajným výrokem Dawkinse, který měl prosazovat zájem na výzkumu neomezeném kulturními ohledy, když řekl, že jestli si má vybrat, zda letět na konferenci létajícím kobercem nebo Boegingem 747, vybere si Boeing. Tam jsem to nějak nepochopil, o co jde. Končí to pak tvrzením, že věda nemá v zásadě mít žádnou moc autoritu, protože typickým znakem vědeckých hypotéz je, že jsou nesprávné (jak se ve většině případů časem ukáže).

- Taky píše, že mu nepřipadá moc přínosná žádná věda, která vede k nelidským závěrům a je v rozporu s morálním cítěním většiny.

Celkově je to teda dle mého taková lehce béčková publikace. Ale podnětná, protože do různých oblíbených rádobyvědeckých tvrzení ryje zdařile. Bohužel lehká chaotičnost a občas zbytečně radikální tvrzení čtení moc neusnadňují.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Úvahy o rasách eithne 26. 05. 2008 - 23:28
RE: Úvahy o rasách samotar®vzpomina.cz 26. 05. 2008 - 23:36
RE(2x): Úvahy o rasách hablina 27. 05. 2008 - 22:56
RE(3x): Úvahy o rasách sargo 27. 05. 2008 - 23:05
RE(4x): Úvahy o rasách hablina 28. 05. 2008 - 12:36
RE(3x): Úvahy o rasách samotar®vzpomina.cz 27. 05. 2008 - 23:11
RE: Úvahy o rasách jarmik 27. 05. 2008 - 07:17
RE: Úvahy o rasách sargo 27. 05. 2008 - 11:42
RE: Úvahy o rasách eithne 27. 05. 2008 - 17:09
RE: Úvahy o rasách jarmik 27. 05. 2008 - 17:25
RE: Úvahy o rasách sargo 27. 05. 2008 - 18:22