Po delší době zase nějaká populární práce o evoluci.
Už jsem myslel, že ji do knihovny vrátím bez přečtení. Do tématu zabíjení se mi teda moc nechtělo. Když už ale bylo příliš prašno na motocykl atd., všechno ostatní přečteno (:-), tak přišla chvilka to přelouskat. Naštěstí tenhle Zrzavý je útlá brožurka. A jak jsem zjistil, čtivá je též. Ostatně u tohoto autora to nepřekvapí.
Když bych se pokusil vyjádřit, jaký jsem si z knihy udělal závěr, tak asi tento: lidé se dělí na zločince a masové zločince. Zločinec parazituje ze sobeckých důvodů na slušné většině (je-li šťastná doba, že většina je slušná). Slušná většina skupiny se pak tu a tam účastní genocidy jiné skupiny, spořádaně a nesobecky v zájmu celku.
Nevím, nakolik se mám snažit o nepřesnou informaci, když určitě o této knize je mnoho kvalifikované sekundární literatury. Jsou tam pasáže obecné - jedna velká část převypravuje klasickou teorii her, kterou jsme slyšeli mnohokrát: pár parazitů se uživí, ale ne moc. Trochu vysvětluje svůj přístup evoluční psychologie, že je nerozhodné, zda jsme schopni vysvětlit, jak přesně se určité chování přenáší. Podstatné je, že podle něho na konci musí existovat pro každé chování genetická dispozice, byť složená z komplexu jednotlivých vloh. Takže chování, které vede k lepšímu rozmnožování, se dlouhodobě prosadí.
Moc jsem nad tím nedumal. Ale nemám úplně k tomuto přístupu důvěru, když se předpokládá, že chování se dědí, ale naprosto netušíme jak.
Pár jednotlivostí:
- Opakuje tam taky floskuli o více než 95% genetické podobě člověka se šimpanzem. (Škoda, že neříká 25% genetickou podobu s tulipánem a bodlákem).
- Ohledně vraždy jednotlivce (homicidy), rozebírá nejpodrobněji vraždy v rodinách. Prezentuje hlavně výsledky několika statistik z USA, Kanady a Spojeného království o vraždách. V rodině je čtvrtka vražd, zbytek je mezi nepříbuznými.
- Doma se ponejvíc vraždí manželky a nevlastní děti. Vraždu manželky považuje za chybu evoluční adaptace, která funguje nepřesně a má jenom zajistit žárlivost, která je dobrá. Vražda už nepřináší vrahovi užitek, neboť si zhoršuje reprodukci. Nejvíc se vraždí totiž mladé manželky. Nezávisí přitom na délce vztahu ani rozdílu ve věku.
- Nevlastní děti se vraždí až stokrát častěji než vlastní. Tady vidí racionální jednání, které má obdoby u přírodních národů i u zvířat. Píše, že si myslí, že historicky byla velice úspěšná žena schopna vychovat do dospělosti dva, maximálně tři potomky. Že celoživotně gravidní Marie Terezie byla historická anomálie. Takže savčí samice občas spolupracují na zabití potomstva, pokud jsou s jiným partnerem, protože stejně tuší, že ho neochrání; podobně se zabíjí potomci neperspektivní (slabší z dvojčat, příliš brzy narozené po předchozím atd.).
- Nejpodivnější je, že o těchto věcech píše lehce a s vtipem. Přitom jsou to témata těch zdaleka nejsmutnějších článků v novinách - příklady nemusím určitě dávat. Jenom letos si - bohužel - vybavuji několik strašných.
- Genocidu, tj. vybití celé skupiny, považuje za obvyklý jev a jednu z evolučních taktik. Ukazuje příklady zvířat, hlavně šimpanzů (slavné boje těch skupin, už jsem o nich četl taky párkrát). Genocida se nepáchá ve vlastním zájmu, ale nesobecky v zájmu vyšším.
- U té genocidy zdůrazňuje, že potenciálním pachatelem (nejen obětí), je každý slušný člověk, který plní své povinnosti na společensky odpovědném místě. Neboť přesně takoví ti pachatelé bývají. Především nám to pak ani nepřijde vůbec divné něco takového dělat.
- Nejvíc vyzdvihuje výzkum 101. policejního praporu wehrmachtu, který byl složen ze zcela průměrných jedinců, a na východní frontě za frontou vymlátil 80 000 lidí. Píše k tomu:
Je známo jen několik případů, kdy příslušník nacistických represivních složek odmítl účast na vyhlazování; ale není znám jediný připad, že by za to byl nějak perzekvován - přesto bylo těchto odpíračů podezřele málo. Členové popravčích čet zjevně konali práci, která jim nebyla proti mysli. Naproti tomu známe četné případy neuposlechnutí jiných rozkazů - například kapitán Wolfgang Hoffmann, velitel jedné roty 101. policejního praporu, demonstrativně odmítl splnit rozkaz nařizující jeho mužům, aby podepsali prohlášení, že krást, loupit a nakupovat bez placení se nesmí ani v Polsku, neboť podezírat frontové kamarády z něčeho tak podlého bylo v příkrém rozporu s jeho důstojnickou ctí. (Přirozeně se mu nic nestalo). Nemluvíme o vůdcích, kteří snad byli fanatici a navíc žádného žida osobně nezabili, mluvíme o prostých mužích s puškou, jejichž hlavním cílem by logicky mělo být - a asi i bylo - vrátit se domů do své dílny a k rodině, ať si ti zatracení hlavouni válčí sami; o mužích, kteří vlastníma rukama, nikoli "od psacího stolu", často velmi bestiálně a se zjevnou citovou angažovaností, pobili desetitisíce lidí.
- Naprostým vrcholem pak pro mě bylo vyprávění o "Akci Morgen". Ještě nikdy jsem o tom neslyšel.
V létě 1943 se začalo v berlínské centrále SS šířit podezření, nedochází-li snad v německých koncentračních táborech ke zločinům proti lidskosti. Protože přirozeně nebylo zcela vyloučeno, že jde o pouhou nepřátelskou propagandu, byla vytvořena zvláštní skupina pod vedením vyšetřovacího soudce SS-sturbanführera JUDr. Konrada Morgena. Speciální pátrací týmy se rozjely do Osvětimi, Buchenwaldu, Majdanku a Sachsenhausenu, a ačkoli ani vedení táborů, ani sami vězňové nespolupracovali s kriminalisty tak ochotně, jak bylo lze očekávat, brzy se ukázalo, že mnohé zprávy o zločinech v koncentračních táborech byly pravdivé. ...
Kromě očekávatelných hospodářských deliktů bylo v koncentračních táborech odhaleno i několik tisíc vražd a řada vysoce postavených pracovníků táborů (například buchenwaldský velitel Karl Otto Koch) byla obviněna a odsouzena, a to včetně rozsudků smrti.
Nejde teď o to zkoumat, zda, kdo a proč si touto bizarní operací dělal alibi, ostatně do konce války bylo ještě daleko. "Akce Morgen", stejně jako bližší analýza dokumentárních výroků nacistických vůdců, především Heinricha Himmlera, naznačují, že základní motivací byla upřímná obava o morální čistotu nacistických kádrů. ...
V těchto táborech se měla uskutečňovat a úspěšně se uskutečňovala genocida grandiózních rozměrů, ale pokud tam někdo páchal individuální homicidu (třeba i na vězních určených k likvidaci), musel být potrestán. ... Nejen vůdcové vyhlazovací mašinérie, ale ani její přímí vykonavatelé se při bližším pohledu nejeví jako nepochopitelná vraždící monstra, nýbrž jako obyčejní nezajímaví lidé. Asi jako my.
Takže brožurku mohu i já doporučit. Zrzavý umí psát výborně. Když dává názorný příklad ze současnosti pro laiky, tak - jako jeden z mála - dovede překročit obligátní trojici hlavních škůdců národa (tj. TV Nova, Václav Klaus - toho světáci nahrazují Bushem - a samoobsluhy za městem), k níž se uchylují autoři se slabším duchovním rozhledem, a uvádí namísto toho příklady pozoruhodné, jak snad je vidět i z těch ukázek, které jsem opsal.
Související články: o knize p. Zrzavého Jak se dělá evoluce jsem psal zde, o vydařené knize rozhovorů s předními českými vědci, které vedl p. Houser (mj. i se Zrzavým), jsem psal zde.