eithne: Zajímavé, jaký máš literární záběr. Co tě vede sáhnout po něčem takovém?
U takových knížek mě vždycky zajímá, do jaké míry jsou založené na podložených tvrzeních a do jaké míry autor kecá, nebo se zakládá na ne zcela dokázaných faktech. A protože o takových věcech nevím nic, bývám nedůvěřivá (V podstatě je to skvělé alibi pro to, když si z toho po měsíci nic npamatuju
)
sargo: To píšeš každou chvilku. Co je ti vlastně na ručičkách vah tak nepochopitelného?
jarmik: eithne: Z evoluční biologie jsem pár těch lidově-naučných bestsellerů četl. Tak proč si nedat něco nového?
Ohledně záběru čtení: mám nutkavý pocit, že po létech v práci je rozumné trošku se rozptylovat za účelem přibrždění celkového chátrání.
sargo: Myslím, že se mohu hrdě přihlásit jako původce zájmu pana jm o evoluční biologii.
Tohle zní dobře, bude tam oproti článku nějaká přidaná hodnota, když si to přečtu?
eithne: Ten nutkavý pocit vůbec není špatný, spíš to obdivuju, znám spoustu lidí, kteří kvůli pracovnímu vytížení přestali číst úplně nebo se naopak soustřeďují na vybraný okruh a nic dalšího už neuznávají a neberou.
jarmik: sargo: To by bylo asi přehnané říct, že tento příspěvek vystihl tu knihu zcela. Ale (a) jednak se to špatně četlo a (b) už jsem to vrátil do knihovny
eithne: Už je to docela dost let, ale vzpomínám si dodnes po třech čtyřech měsících v práci na takovej intenzivní pocit, že sranda skončila a že přímo fyzicky potřebuju něco na duševní vyvážení.
sargo: Eithné: ne že by to se studentíkama bylo o moc lepší.
Jarmik: měla jsem tu výhodu, že první čtyři měsíce práce jsem strávila v knihkupectví, což byl mimořádně šetrný nástup do výkonu.