Knihu Věčný neklid od p. Williama Boyda jsem si půjčil z městské lidové na základě recenze na říšském státním rozhlasu. Tam hovořili sice o jiné knize p. Boyda, ale v tom smyslu, že má svůj osvědčený styl špionážních thrillerů s literární kvalitou.

Tento týden jsme zkonzumovali můj dárek k svátku od drahé mangelky, totiž lístky do Divadla v Celetné. To vše umožněno pouze obětavostí kolegyně Eithné, která zvládla naše obě dítka, zatímco jsme v divadelním baru cucali campari s džusem:-)

Umírat v nitru od p. Roberta Silverberga jsem si vypůjčil v městské lidové po přečtení pochvalné recenze na blogu u p. Wu, který sleduji (recenze je zde).

Tedy - posluchači se bát, ale tvůrce se nebát.

Podivejte se, spanilomyslní čtenáři, já jsem taky jenom člověk. Též mám slabosti. Třeba článek o knize Umění a kýč je sice už téměř 4 roky starý, ale stává se dlouhodobou čtenářskou bombou - má už 2 399 přečtení (můžete jedno přidat kliknutím sem).

Třicátý pátý díl Zeměplochy si mangelka pořídila coby samodárek k vánocům.

První bod osnovy mých článků je "jak jsem ke knize přišel".