je název knihy, kterou jsem dostal k narozeninám od své paní velitelky v zaměstnání. A já se referátem o té knize hlásím poprvé ze Slivence (pod pupenci - nedovedu název té obce říci bez těch pupenců, případně ještě, že děda sekal sekerou jetel).

Nikoliv Jan Železný - souvislost s oštěpařem jsem si bolestně uvědomil, až když jsem hledal na webu obrázek obálky.

... jsem ještě neudělal. Ale konečně jsem v knihovně našel jednu příručku pro začátečníky, která pojednává o tradingu.

Sargo už mě patrně docela zná. Když jsem koncem minulého týdne četl další příručku osobního rozvoje, tak jsme se moc nepotkávali, neb paní mangelka se osobně rozvíjela po nocích na komínech. Nicméně občas jsme se přeci jen potkali a já říkám: "Čtu pokračování Bohatý táta, chudý táta." A reakce Sargo byla: "To máš určitě zas depku." A byla to pravda.

Aneb příručky o osobním rozvoji, to je moje potěšení! Jsem vysloveně příručkový typ.

... je určitě prof. Parkinson.

Takže dnes jeden návrat ke klasice.

Lidstvo se dělí na přátele životních příruček a nepřátele životních příruček. Já jsem vysloveně příručkový typ.