K této knize jsem přišel tak, že nám ji laskavě zapůjčila kolegyně bloggerka Eithné. A už jsem se rozhodl, že si tu publikaci též koupím (a hned i dva známí, kterým jsem ji ukázal). Protože už dlouho mi žádná kniha nevrtala v hlavě tolik, jako tenhle katalog zbořených průmyslových staveb od kolektivu autorů vedeného editory p. Frágnerem a p. Zikmundem.

Je tu září, babí léto, a tedy především doba mých malých předsunutých vánoc. Ano, dnes mi p. učitel předal zcela naprosto nový díl ročenky Auto- Motor- und Sport speciálu.

V pondělí jsem odešel dříve z práce a šli jsme celá rodina do městské lidové na Smíchově. Knihovny máme rádi, ale nebyl to pro mě zas jednou snadný zážitek. Mám svou představu o chování v knihovně, která se bohužel prakticky vůbec nepotkává s představou potomstva.

V posledních letech o dovolených moc atrakcí nevidím. Z pochopitelných důvodů. Proto si na útěchu kupuju alespoň nějakou knížku pro turisty, abych to prohlédl na fotografii. Když jsme byli teď v Jizerkách, koupil jsem si brožurku o liberecké radnici a Liebiegově vile od p. Řeháčka.

Červen a červenec byly kvůli daním hodně napjaté ohledně keše. Ale další díl speciálního historického sešitu časopisu Spiegel jsem si dopřál i tak. Téma 1200 let Benátek (podtitul Od námořní mocnosti k místu touhy) mě lákalo.

Ke knize p. Třeštíka Mýty kmene Čechů jsem se po pár letech vrátil a přečetl ji teď znovu. I když to bylo z důvodu, že při prvním čtení mi připadala hodně podivná. Tehdy jsem ji dočetl a ani o ní nepsal na blog, protože jsem nevěděl, co si o tom myslet.

Odjezd na dovo se nekoná, protože starší dítko tuberácky chrchle. (Nejvíc po půlnoci, čímž budí mladší dítko, které pak hystericky řve). Tak si aspoň napíšu blog.