Je tu září, babí léto, a tedy především doba mých malých předsunutých vánoc. Ano, dnes mi p. učitel předal zcela naprosto nový díl ročenky Auto- Motor- und Sport speciálu.
Píšu o Autokatalogu každý rok, a tedy i letos.
Jednak je to neuvěřitelné, jak ten čas letí. Mám dojem, že minulé číslo jsem dostal někdy tak před měsícem a půl, ne před rokem.
Dále pak bych uvedl, že modelový rok 2013 má krásnou zlatou barvu. To mě hned naladilo do ještě povznešenější nálady.
Přivítal jsem konečně zase nějaký vývoj v úpravě po letech: zmodernizovali nadpisy, fonty i celkovou úpravu. Myslím, že celkem zdařile. Vloni už byl ten pořád stejný vzhled dosti dřevitý a nudný.
Vloni jsem zaregistroval nějaké chybky - chyběl tam jeden velký Peugeot. Zatím jsem si letos něčeho podobného nevšiml. Bez velkého porovnáván bych možná hádal, že maličko přibylo textu, ale opravdu jen málo (jestli vůbec).
Z hlediska mého čtenářského zážitku jsou okolnosti příznivé, protože do auta jsme (obrazně) práskli už v zimě. Takže nyní naprosto nemám žádný zájem si auto kupovat, a tedy mě nezatěžují při listování obrázky nějaké praktické ohledy, je to zážitek čistě umělecko-literární.
Jako vždy si dovolím několik nesouvislých obrázků z katalogu.
Daihatsu pro japonský trh.
Celá léta mě fascinuje bohatství modelů japonských automobilek pro domácí trh. Je to trochu záhada, který model se rozhodnou vyvážet, a jestli by opravdu byla ta jejich typická malá vozítka jasně neúspěšná mimo japonské ostrovy. Mně se líbí velice takhle na fotkách.
Tady jsem nechal i nadpis výrobce - je vidět nový font katalogu.
Mám jednu déletrvající poznámku k designu aut: připadá mi, že většině aut sluší, když mají jinou barvu střechy, než je zbytek karosérie. A též mi připadají vždycky úžasné bílé boky pneumatik na starých autech. Proč se nedělají jinak barevné střechy a bílé boky pneumatik běžně?
Něco se přilepilo na chladič.
Nechci tady ze sebe dělat obhájce nadřazené hodnoty značky Daimler. Ale ta myšlenka Citanu mi prostě nedá, abych to přešel: kdybych měl trojcípou hvězdu a rozhodoval, na která auta se bude dávat, tak na Renault Kangoo bych ji prostě nedával. Nic proti Kangoo, ale ta hvězda na tom trpí. Naštěstí to asi tolik nevadí, protože už delší dobu jsem stejně nepotkal osobně nikoho, koho by Daimler nějak více vzrušoval.
Nenápadní. Zatím.
Jako i poslední léta, skrz celý katalog jsou nasázeny maličké články o podivných čínských výrobcích, kteří jsou dnes pro nás naprosto obskurní. Ale je jich tedy fakt hodně. Jestli má historie nás co učit, tak japonský a korejský příklad říká, že zanedlouho se s těmito značkami seznámíme blíže.
Skutečně rodinné auto.
Ještě si sem dám Multivana, protože jsem se s ním vezl v létě na školení (zážitek!) a jeden kolega si ho zrovna kupuje. Je to neuvěřitelné, jak tuhletu dodávku lidi rvou VW z rukou, i když stojí ale brutální peníze. Když bych si hrál na chytrého, tak bych se zeptal: VW na tom Transportéru určitě není škodný, ale nedalo by se na té jedinečné popularitě přeci jen víc stavět a přinést víc modelů na tomto základu? Počítám, že VW nemá jiné auto, které ve své kategorii je schopný prodávat jako úplnou špičku za největší peníze proti všem konkurentům.
Vymyslete ještě baroknější jméno pro auto...:-)
Jakož i předchozí, tak i toto 56. vydání Autokatalogu doporučuji.