Dějiny Benátek

26. srpen 2012 | 23.13 |

Červen a červenec byly kvůli daním hodně napjaté ohledně keše. Ale další díl speciálního historického sešitu časopisu Spiegel jsem si dopřál i tak. Téma 1200 let Benátek (podtitul Od námořní mocnosti k místu touhy) mě lákalo.


spiegel-benatkyRovnou říkám, že jsem nebyl ani tímto sešitem zklamán. Jako vždy poskytuje velké nadšení už prvním listováním nad nádhernými reprodukcemi obrazů a fotografií, často přes dvě stránky. I textová část se vydařila. A že jí je! Louskal jsem Benátky soustavně po celé léto, hlavně o dovolené v Jizerkách, když jsem přes poledne ležel s mrňousem (v cizím prostředí spí neklidně a není dobré ho nechávat) a chodil s ním do postele v osm večer.


Jak už to tak chodí u populárně naučných titulů, informace tím místem mezi mýma ušima jenom protékají. Avšak jeden poznatek přinejmenším mi zůstal: myslel jsem, že Benátky byly prostě jedno z italských měst, které se mydlilo s ostatními v chaotickém italském středověku. Sešit mě poučil, že Benátky byly výjimečná mocnost; až do napoleonských válek byly samostatné, a ve svých silnějších dobách měly evropský význam.


Jako obvykle nyní následuje několik nesouvisejících poznámek, které jsem si zapsal při četbě.

Benátky se odvozují od starého národa Venetů, který na břehu Jaderského moře žil již po staletí před naším letopočtem. Benátská republika byla vždy velice dbalá vlastní propagace, a měla i příslušnou legendu o vzniku Benátek roku 421; dle legendy měli město založit Venetové, kteří prchli na ostrov před Hunem p. Atilou. Historici se dnes přiklánějí k tomu, že město na ostrově vzniklo o více než 100 později, pravděpodobně ho založili utečenci před příchozími Langobardy, kteří se na břehu už napořád usadili.

Benátky byly republikou, obchodní velmocí, kterou ovládala městská aristokracie s přesnou představou, jaké zájmy město má. Po celý středověk byli významnou komoditou, na níž Benátky bohatly, otroci. V sešitě se píše, otroci byli většinou slovanští muži. Byli loveni všude možně a prodáváni Arabům (jinde jsem myslím četl, že většinou byli kastrováni). Podle mého se o tom středověkém obchodu otroky obecně málo píše v dějepisu. Já si třeba ze školního dějepisu vůbec nepamatuju, že bychom se o tom učili. Přitom jak si tak čtu o raném českém státu, tak mám skoro dojem, že původní idea české státnosti je hlavně zorganizovat velkou tlupu na lov otroků na Východě (p. Boleslav I., trh na Malé Straně, břevnovský klášter, někde jsem myslím četl, že na kastrování byla nějakou dobu v Praze běžná živnost a cech) a tím se udržet v sedle. Obchod otroky byl odvětvím celoevropským a Benátky na něm vyrostly, když si od počátku cíleně získaly monopol na veškerý obchod s východním Středomořím a měly i ve Franské říši zvláštní výsady.

pise.cz/img/283507.jpg" alt="benátky-mapa-počátky">

Situace v počátcích Benátek kolem r. 814 - výspa Byzantské říše.

Prakticky na co se člověk v benátských dějinách podívá, tak je výjimečné a vyvinuté do značné dokonalosti. Přitom z podmínek nikterak jasně výhodných, ale ti lidé tam museli mít naprosto nezdolnou obchodnickou náturu, přesné přemýšlení, tvrdost a cílevědomost.

dožecí čapka

Dóžecí čapka - tzv. frygický tvar, podle starého národa Frygů, kteří to tak prý nosili.

Základním živlem a problémem Benátek je samozřejmě voda. Je to město postavené na zcela nepravděpodobném místě, zcela umělé. V posledních letech se řeší především stále častější záplavy a vzestup mořské hladiny. Historicky to byly bažinaté ostrovy bez zdrojů pitné vody, kam utíkali obyvatelé pobřeží jen na chvilku před nájezdníky. Postupně tam pak začali budovat město. Podle tradice byl prvním stavitelem šikovný Řek, p. Antinopo, který vyvinul stavební techniku na bažinách. Napřed se půda vyrovnala, na to se položila vrstva kamenů, rákosu a vrbového proutí. Okolo natloukl do mokré zěmě dubové nebo jilmové sloupy. Nad tím udělal základ z dubových fošen. Na tomto základu se daly stavět pak již cihelné stavby. Benátky měly tím pádem obrovskou spotřebu dřeva a veškerá svá území v Itálii i Dalmácii velice rychle o dřevo připravily. Některé kostely v Benátkách stojí údajně až na jednom milionu třímetrových kmenů o síle 14 cm.

bellini-dóže

Čapka v ukázce i s nositelem. Vrcholné benátské malířství.

Další spotřeba dřeva vyplývala z neustále obnovovaných břehů a protipovodňových zábran. Téma ochrany před povodněmi je nekonečné. V 18. století stavěli pak stavěli velice drahé hráze z istrijského mramoru a kamenů a ze zvláštního puzzolánského betonu, který je vodě odolný. Obrovský projekt mořských hrází je ve stavbě i v současnosti a i když běží s poněkud italskými termíny, dokončení je v dohledu.

benátky-čb-foto

Benátky.

Ve starší době byl však problém s vodou opačný, neboť hladina laguny mezi městem a pevninou klesala, protože se zanášela horninou, kterou přinášely řeky, které se do laguny vlévaly. Umístění na ostrově bylo pro Benátky klíčové (doky, přístav, obrana) a obávaly se osudu, který potkal nedaleké město Ravenna, které bylo původně též na laguně, bylo dokonce císařskou rezidencí. Ale moře postupně ustupovalo a s tím i význam Ravenny. Dnes je Ravenna 9 km od mořského břehu. Proto Benátky již v r. 1324 odklonily tok první řeky, aby nevtékala do laguny oddělující město od pevniny. Různě pak váhali, protože vznikaly nové problémy a nebyli si jisti, jestli to opatření bylo přínosné. Ale od doby kolem r. 1500 intenzivně změnili tok několika blízkých řek v jejich deltách.

překlady řek

Středověké změny toku řek - boj proti ústupu moře.

Se dřevem souvisí i hlavní síla starých Benátek, kterou byla státní loděnice Arsenal, která vynikala celý středověk výjimečnou organizací a dovolovala stavět rychle obrovské množství lodí. Při návštěvě francouzského krále v 16. století mu předvedli, že jednu velkou galéru postavili za den.

Benátky začínaly jako území Byzantské říše, poslední post římských zbytků na Apeninském poloostrově. Již od počátku byla moc vzdálené centrální vlády slabá a Benátky se spravovaly samy. Vysoce pozoruhodný je i vládní systém, který republika měla. V čele byl dóže, který byl však většinou jen slabý. Benátky měly propracovanou ústavu, která se snažila zabránit převzetí moci silným jedincem. Drtivá většina úřadů, včetně dóžete, byla volena na jeden rok a bylo obtížné dosáhnout znovuzvolení; orgány byly kolektivní a různě se vzájemně prolínaly. Naprosto neuvěřitelný byl volební systém, patrně nejsložitější v historii lidstva. Volba dóžete probíhala například následovně. Volila Velká rada, což byli všichni dospělí muži z urozených rodin, obvykle zhruba dva a půl tisíce lidí.

Při volbě dóžete byl vyslán nejmladší člen Velké rady na Náměstí sv. Marka, aby přivedl prvního chlapce, kterého tam potká. Tento chlapec vylosoval z osudí koule označující 30 členů Velké rady. Z těchto 30 pak bylo vylosováno 9. Těchto 9 členů Velké rady zvolilo 40 volitelů, jejichž počet byl opět losem snížen na 12. Těchto dvanáct zvolilo 25, z nichž bylo vylosováno 9, kteří opět určili 45 volitelů, z nichž bylo opět vylosováno jen 11. Těchto 11 zvolilo jiných 41. Těchto 41 konečně zvolilo dóžete. Volební pravidla pro ostatní úřady nebyla o mnoho jednodušší.


Nedá se opravdu ani jen stručně uvést alespoň něco ke všem tématům.

  • Obrovská rivalita s Janovem, po staletí zavilým nepřítelem Benátek ve Středomoří.
  • Zajímavá kapitola je o moru: Benátky byly místem, kudy přišel roku 1348 do Evropy.
  • V Benátkách působil Tizian, kterého označují za možná prvního evropského malíře, protože využíval nového způsobu malby na plátno, které se dalo (na rozdíl od fresky) posílat po Evropě, takže bral zakázky odevšad, kde dobře platili. Benátští renesanční malíři je celá významná škola, bylo to centrum umění.
  • Podobně i následně hudba (8 operních scén existovalo ve městě už v r. 1680).
  • Z Benátek pochází slovo gheto, což byla izolovaná čtvrť na ostrově v Benátkách, kde směli Židé žít.

giorgione-bourka

Další špičkový benátský obraz. Prý dodnes není úplně jednoznačná shoda
o smyslu toho motivu téměř nahé ženy s dítkem, na kterou kouká pastýř a
v pozadí je bouřka. (Giorgione, Bouřka, 1508)

Benátky sice přežily leccos, i opakované morové epidemie, při kterých umíralo někdy až 30 % obyvatel, ale svoje postavení ztratily vývojem světové historie i tak. Hlavní ranou bylo objevení Ameriky a přesun zámořského obchodu do západní Evropy. Dalším byla expanze Turků, kteří postupně Benátky vytlačili ze všech klíčových území (Kypr, Kréta, obchodní základny v Řecku), pomocí nichž Benátky před tím po staletí vládly východnímu Středozemnímu moři. Benátky tady krátkozrace nepomohly své bývalé metropoli, tj. Byzantské říši. (Zde je neuvěřitelným jednotlivým příběhem ta známá epizoda křížových výprav, jak jednu z nich – kvůli nezaplaceným dluhům křižáků vůči Benátkám – svedli Benátčané k dobytí křesťanské Konstantinopole, kde se císař krátce před tím pokusil omezit obrovská privilegia benátských obchodníků).

S úpadkem obchodní republiky posilovala role hlavně zábavních odvětví: Benátky byly po desetiletí centrem rozsáhlé prostituce. Pozoruhodné jsou pasáže o zvláštním propojení benátských hambinců a klášterů (jednak to bylo organizačně, že byli ve stejné budově, jednak některé jeptišky se tak živily, jednak v některých hambincích si prostituky říkaly jeptišky a bordelmamá říkali abatyše atd.). Podobně organizovaný byl v Benátkách i hazard – vznikla tam první velká evropská kasína.

V souvislosti se slavným pozdně-benátským proutníkem, p. Casanovou, je i jediná zmínka v sešitu o Čechách, neboť zde měl p. Casanova r. 1798 zemřít. To však nepřipadá autorovi jako adekvátní té osobnosti, která ztělesňuje tolik z posledního období Benátek:

Dle jednoho nepotvrzeného vyprávění se po francouzské revoluci vrátil na Lido a usadil se tam pod falešným jménem. Říká se, píše Ackroyd, že se tam věnoval nekromantským praktikám, které mu propůjčily nesmrtelnost: "Někteří tvrdí, že stále žije ve svém těle. které nikterak nepropadlo zchátrání. Jiní věří, že se znovunarodí v každém benátském dítěti."

To zní v každém případě věrohodněji než Duchcov, okres Teplice, jako místo jeho posledního odpočinku; vždyť tam není ani jeho hrob.

cassanova-nemravné ilustrace

Nemravné ilustrace (nemravných) pamětí nemravy p. Casanovy.

Benátská republika zanikla r. 1797, když stačilo, aby Napoleon pohrozil útokem, a dóže dobrovolně abdikoval. Jako o všem, i o této události mají namalovaný krásný obraz. Napoleon daroval Benátsko Rakousku, tehdejšímu svému spojenci. Rakousko zavedlo za své vlády v Benátkách částečně pořádek (katastr, čísla popisná, úřady, školství, vrátili kulturní památky, které sebral Napoleon), ale rakouské úřady nebyly nikdy obyvatelstvem přijaty. I po padesáti letech rakouské vlády, když přijela do Benátek manželka Františka Josefa I., přední benátské rodiny sabotovaly společenské akce, majitel zavřel velkou operu apod.

benátky-mapa-konec

Mapa úpadku Benátek, jak prohrávali s Turky postupně klíčová území.

Vím, že takhle dlouhé blogy se nemají psát. Ale pro poznámky z četby je to pro mě praktické.

Přeji čtenářům i sobě do dalšího týdne pochopení pravého stavu věcí, a navíc však i zachování perspektivy.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Dějiny Benátek hlander 27. 08. 2012 - 19:49
RE(2x): Dějiny Benátek jarmik 28. 08. 2012 - 06:57
RE: Dějiny Benátek wu 31. 08. 2012 - 23:12
RE(2x): Dějiny Benátek jarmik 01. 09. 2012 - 09:28