Pro mě osobně tedy zásadní. Tedy před lety.

Z Ostravy si vozívám pěkné knihy. Když jsem tam musel v březnu nečekaně přespat, byl jsem odhodlán si v nečekaném volném večeru koupit knihu, částečně i za drobnou křivdu (každá záminka dobrá). Nemohl jsem ale v takovém ne moc dobře zásobeném knihkupectví v obchoďáku zaboha nic najít. Snad až, když jsem to procházel potřetí, našel jsem zajímavý úlovek - a to dalšího Václava Cílka.

Tahle brožurka má jen 64 stran. Přestože mě čtení bavilo, tak mi dala dost zabrat. Nějak to vyžadovalo hodně soustředění.

Další dva svazky sebraných spisů Josefa Škvoreckého na mě minule koukaly v knihovně. Navíc jsou v provedení sympatických malých knížek.

Po nějaké době opět písmenka o písmenkách. Tento kousek dovolí stručný zápis.

Zítra mi končí lhůta k vrácení knížky. Za chvilku jdu zapíjet zkoušky dvou kolegů, už se mi nechce nit dělat. Tak napíšu pár vět, abych nezapomněl.

Některým pokušením odolávám obzvláště těžko. Například obzvláště těžko odolávám, když časopis Der Spiegel vydá letos speciální historický sešit na téma konce římské říše. Měl jsem už domluven i dovoz přímo z (nezaniklé) říše, avšak je to k dostání i ve vlasti.