Dnes jsem dočetl knihu Predátoři od p. Miroslava Žambocha.

Dnes bude úvod současně hlavní částí. Protože tuto knihu jsem prosím vyndal z popelnice.

Knihu Věčný neklid od p. Williama Boyda jsem si půjčil z městské lidové na základě recenze na říšském státním rozhlasu. Tam hovořili sice o jiné knize p. Boyda, ale v tom smyslu, že má svůj osvědčený styl špionážních thrillerů s literární kvalitou.

Umírat v nitru od p. Roberta Silverberga jsem si vypůjčil v městské lidové po přečtení pochvalné recenze na blogu u p. Wu, který sleduji (recenze je zde).

Třicátý pátý díl Zeměplochy si mangelka pořídila coby samodárek k vánocům.

Dnes napíšu o útlé knížečce, která je jednou z úplně hlavních kotev mé knihovny. Možná to máte taky tak: v knihovně je několik kousků, které tam byly od počátku, často se vyndavají a to ostatní se kolem nich spíš jen nabalilo a zase může snadno odpadnout.

Kniha Poklidné a tiché místo p. Petera S. Beagla představuje výjimečný případ, že jsem koupil knihu dle recenzí. V Interkomu byly v jednom čísle hned dvě nadšené, tak jsem to dal mangelce loni jako dárek k narozeninám.