Ještě než půjdu spát, tak napíšu Něžného barbara. Začerstva, když jsem ho právě dočetl.

Využivám zvýšeného počtu notebooků v domácnosti a teplé noci a dám si jedno open air blognutí. Dneska je tedy obzvlášť teplo, protože zatím mi bylo v dlouhém rukávu horko. A je to zasloužené, neb včera jsem na terase pracoval (!) a vyplel jsem trávu, co občas vyrostla mezi dlažbou. Přiznám se, že v kontextu pletí těch 17 m² (jestli si dobře pamatuju) betonu si připadám zase jako zapálený zahradník:-)

Nedávno se tu diskutovalo na téma, kolik je normální číst apod. Učinil jsem jeden krok k tomu, bych mohl se alespoň občas sečtělost skutečně předstírat.

Dnes jedno čtení na kolej.

Haškovská linie patří k tomuto blogu. Tak dnes k ní přibude další článek. Hodina je sice pozdní, ale poněkud jsem usnul ve vaně, takže pár vět ještě snad zvládnu.

První půlku, jak mu ubližujou, tak tu přeskakuju. Ale ta druhá - to je prostě story dle mého gusta.

Víkend proběhl ve znamení mangelčiny pokračující angíny. Tj. v sobotu babičkování v KV (= prodřímáno a pročteno), v neděli dětské koutky periferních samoobsluh až do naprostého vyčerpání. Též s nějakým přerušovaným čtením.

Tyto knihy jsem při stěhování vyhodil (v rámci celého Vieweghova díla). Jelikož naši několik kusů na vyhození zachránili, teď jsem na to u nich koukal, a zase jsem je vzal zpět. Jsou to koneckonců humoristické povídky. A těch není nikdy dost.