Něžný barbar (k***a fix!)

25. srpen 2008 | 23.33 |
› 

Ještě než půjdu spát, tak napíšu Něžného barbara. Začerstva, když jsem ho právě dočetl.

něžný barbarJak jsem psal, náhradou za dovolenou koupil jsem si ze sebraných spisů Bohumila Hrabala dvě věci, druhou je právě Něžný barbar. Různé hrabalovky jsem četl jako študák, ale tahle je jediná, kterou jsem si pamatoval pozitivně, že se mi líbila. (Dokonce si pamatuju přesně, že jsem ji četl v květnu 1992 ve Vysokých Tatrách. Ale zpět ke svíčkové). Byl jsem tedy zvědav, jaký bude návrat po šestnácti letech.

A byl to návrat příjemný. Kdo to náhodou nezná a je líný kliknout na Wikipedii, tak Něžný barbar je útlá knížka vzpomínek na výtvarníka Vladimíra Boudníka. Hrabal (Boudník ho v knize oslovuje "doktore") s ním v mládí bydlel někde v Libni. Měli vypjatý vztah: chvílemi se nenáviděli a chtěli se vraždit (nechali si zazdít dveře mezi svými pokoji), měli ale i chvíle až něžné a trávili spolu mnoho času. A to hlavně po hospodách.

Boudník byl naprostý výstředník: byl vyučený soustružník a pracoval v ČKD, na což byl hrdý. Ukázka (poté, co Hrabal vyprávěl Boudníkovi o Paříži):

No ne, doktore, ta Paříž, to musí být nádhera, skoro jako Libeň, možná skoro jak Vysočany. A když pustím fantazii z řetízku, je Paříž tak krásná jako Žižkov.

Své řemeslo používal i pro svá díla - nechtějte po mě, abych je zkoušel charakterizovat podle té knížky, když jsem žádné neviděl. (Utkvělo mi jen, BOHUŽEL, že každé své dílo potíral spermatem).

Čtení se rozjíždí zpočátku chvíli ztuha. Ale pak se dostává do opakující se figury, která mě opravdu stále baví. Hrabal s Boudníkem něco neobvyklého prožijí nebo Boudník něco šíleného pronese či udělá a potom se k tomu vyjadřuje Egon Bondy. Bondy je totiž třetím do party a třetí hlavní postavou. Vystupuje tam coby intenzivně studující filozof a básník, který je vždycky zděšen, jak prostý Boudník vystihne v minutě lehce něco, o co se Bondy složitě rok snaží. (Samozřejmě, že je v tom kousek korupce pro čtenáře, že filozofii není nutno studovat, a že to lze nahradit opileckou historkou. A samozřejmě ty historky dostávají lesku tím, že jsou chváleny rovnou v knížce. Ale je to zábavné.)

Když se tohle dozvěděl Egon Bondy, sepnul ruce a tak sepjaté je hodil nad hlavu a úpěl: Ježísi, dyk vy dva lotři mě vykrádáte, aniž byste vo tom věděli! Dyk já teď rozpracovávám v potu tváře větu: Sexus je anonymní, eros je adresný... Všichni jsme na jedný sexuální lodi, každej však pluje pod svojí erotickou vlajkou... Kurva fix! To zase spolykám kila prášků, abych si v noci jen trošku zdřímnul...!

A hned na další straně:

Egon Bondy, když se to dozvěděl, zacpával si uši a křičel: Kurva fix! Doktore, proboha, dost! Dost! Ten Vladimírek naplňuje bibli! A přicházeti budou mnozí od západu i východu a stolovati budou s Abrahámem! To je čistá, ouplná paranoia, ten Vladimír...!

A poslední ukázka včetně historky předcházející Bondově hodnocení, takže delší:

V Bratrské ulici jsme ještě se třemi hosty seděli na obrubníku, bylo půl jedné po polednách, tácky s pivem jsmě měli na obrubníku a zvolna jsme upíjeli, za námi byla stažená roleta hospody U Přemysla, v hostinci, ve kterém býval spolek povozníků a kočů, když od Žertev kráčí Egon Bondy, který už zdáli, když nás uviděl, znejistěl v kroku. Vladimír mu nabídl místo vedle sebe, když napřed rozprostřel kapesník, protože Bondy měl nové kalhoty, takzvané lázeňské. Co to, do prdele, zase vyvádíte? řekl Bondy a upil piva, kterého jsme si na obrubník vzali o jedno navíc. Vladimír pošeptal: Hostinský, když to na něj přijde, tak nás dvakrát tejdně vyžene, zamkne se slovy: Co bych se trápil...? Co to je? děsil se Bondy. Von má děsně rád svoji paní, šeptal Vladimír, tak když to na něj přijde, tak hosti musejí počkat venku tu půlhodinku, víte? Do prdele, kurva fix, to je takovej mladík? lekal se Egon. A najednou za námi hrozně zahrčela roleta, úplně se vsrkla s hromovým rachotem ke stropu, vyšel starý pan Bureš v bílé zástěře, hosté se zvedli, každý si vzal tácek a už prázdnou sklenici a vstoupili do šenku každý na svoje místo. Egon Bondy se díval střídavě na starého pana Bureše, na hostinskou s už šedivými vlasy, ale ruměncem v tváři, díval se, jak točí pivo, jako by nic... A Bondy tiše křičel: To je narafičený na mě. Vladimíre! Doktore! To jste si vobjednali, abyste mě zkrušili! Já tejden jen pro vás pracuju na zen buddhismu, na tom, že Rusko není Dostojevskij, ale Gogol, a vy na mě s happeningem, z kterýho se těžko vzpamatuju. Kurva fix...!

Ještě bych poznamenal, že jsem s povděkem kvitoval útěšný tón vypravování (jsou to přeci jen vzpomínky na mrtvého přítele, patrně zasebevražděného). Rozhodně četnost umučených zvířátek a pracovních úrazů je ve srovnání s Inzerátem na dům, ve kterém nechci bydlet podstatně menší.

Nemohu si tedy pomoci, ale ani po letech mi nezbývá než případným zájemcům tuto knihu doporučiti.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Něžný barbar (k***a fix!) litlekey 26. 08. 2008 - 08:04
RE: Něžný barbar (k***a fix!) jarmik 26. 08. 2008 - 10:37