Dnes napíšu o útlé knížečce, která je jednou z úplně hlavních kotev mé knihovny. Možná to máte taky tak: v knihovně je několik kousků, které tam byly od počátku, často se vyndavají a to ostatní se kolem nich spíš jen nabalilo a zase může snadno odpadnout.

Kniha Poklidné a tiché místo p. Petera S. Beagla představuje výjimečný případ, že jsem koupil knihu dle recenzí. V Interkomu byly v jednom čísle hned dvě nadšené, tak jsem to dal mangelce loni jako dárek k narozeninám.

Stačil týden ježdění do práce a další vánoční dárek byl využit.

Jednou za rok (nebo za dva) se dokopu napsat článek pro ústřední sci-fi fanzin Interkom. Interkom mám předplacen mnoho let a publikace vlastního textu tam mě vždy potěší. Poslední článek, co jsem pro Interkom psal, už vyšel, tak si ho dám nyní i na blog.

Dnes jeden pěkný současný český román. A současně další vyřízená výpůjčka.

Románem Jak chutná moc (1967) se p. Mňačko zapsal už kvůli tomu názvu. Představuju si, že když člověk coby spisovatel vymyslí takto jedinečný název pro román, tak už to napsat je maličkost.

Už jsem tu psal, že miluju Literární poklesky od p. Leacocka. Proto si průběžně kupuju vše, co od něj vychází. I když nic už není ani vzdáleně tak dobrého.