Pád do temnot (Vilma Kadlečková)

18. květen 2014 | 16.45 |
› 

Pád do temnot je třetím dílem pentalogie Mycelium od pí Kadlečkové, celoživotní literární favoritky mé pí mangelky. Tento díl vyšel právě teď v květnu. Psal jsem na deníčku i o prvních dvou dílech.

Opád do temnotd té doby se nám přihodilo několik pozoruhodných věcí. Mj. jsme nečekaně byli pozváni na pravidelný scifistický večírek, který pořádá právě pí autorka, a vlídně na něm přijati. Tím pádem mohu pyšně prohlásit, že pí autorku znám nyní i osobně.

Byli jsme nadšeni a vděčni, byl to skvělý zážitek. (Mimo jiné jsme byli pozváni znovu, přestože jsme se dostavili s dítkem; druhý stupeň bude, až jednou přijdeme s oběma dítky. Tento zátěžový test pohostinnosti však zatím odkládáme; jedna věc je literárně se zabývat mučivými össeanskými rituály, mstivými hmyzáckými božstvy či gerdánskými pracovními tábory, ale druhá věc je reálně být vystaven účasti naší rodiny v plném počtu a plné kráse na akci s větším počtem lidí v omezeném prostoru.)

Nebudu opakovat, co jsem psal u předchozích částí. Třetí díl se myslím vyjímá zrychlující se akčností a splétáním intrik. Cizozemské tajné služby a církevní řády se na Zemi jen rojí. Lži, manipulace, intriky a diplomatické pasti jsou pořád zamotanější a rafinovanější.

Rukavičky odkládá i jazyk - hrdinové si stále častěji ulevují i kletbou.

Lucas se konečně uvolnil. "Rë Akkütlix, göaerghüelürr!" ulevil si v tichu tou nejhorší nadávkou, jaká v lodním össeinu existuje. "Škraloup smrdutého mazu v rezavé nádrži zplesnivělé Lodi", znamenalo to v překladu, což ovšem neznělo zdaleka tak řízně.


Také se zvětšuje měřítko: měl jsem pocit, jakoby se kamera ve filmu zvedala pomalu z detailu v místnosti až někam nad střechy domů a vysoko nad město: do galaktické hry vstupují vedle lidí, Lodí a Össeanů další kosmické mocnosti.

Jak to má v napínavém žánru být, čím více se odkrývá celkový obraz, tím strašnější pochyby čtenář má, kdo je vlastně hodňák a kdo zlák. Respektive každou chvíli to vypadá jinak a čert ví, jak to je ve skutečnosti!

Když bych měl vybrat jedno psychologické téma, které se v tomto dílu hodně vracelo, tak bych řekl, že to byla role jedince při vykonávání povinností v instituci. Toto téma je mi osobně blízké a dlouhodobě se k němu kloním v takových těch mudrlantských úvahách o životě, historii a vůbec. Moje pracovní hypotéza je, že téměř každá instituce či učení umějí být někdy a někde hnusné a odporné. Asi žádný systém nedá záruku správného jednání. Nakonec často závisí na osobě, která vykonává autoritu, jestli dovede ukázat soucit a třeba i porušit krutá pravidla.

Pokud někdo ze čtenářů tohoto deníčku četl i Mycelium, tak nadhazuji k diskusi, že už v prvních dvou částech mi byla sympatická postava pí Ëltaühl, což třetí díl naprosto potvrdil.

Sérii Mycelium mohu stále doporučit i těm, kdož nejsou osobně pozitivně zaujati jako já. Je však otázkou, kolik lidí z množiny těch, kteří nečtou pětidílné sci-fi ságy, je reálně připraveno přejít do množiny lidí, kteří čtou pětidílné sci-fi ságy.

První věta knihy: Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu, protože tím, jak zůstávají utajeny naší mysli, nad námi získávají moc.

Poslední věta: Přetáhl rukáv přes smyčky stříbřitého chladu, které hladce spočívaly na jeho zápěstí, upustil bougainvilleu na stůl a beze slova šel dál.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Pád do temnot (Vilma Kadlečková) hospodynka 18. 05. 2014 - 18:54
RE(2x): Pád do temnot (Vilma Kadlečková) sargo 18. 05. 2014 - 19:21
RE(2x): Pád do temnot (Vilma Kadlečková) jarmik 18. 05. 2014 - 20:27
RE: Pád do temnot (Vilma Kadlečková) hlander 18. 05. 2014 - 21:17
RE(2x): Pád do temnot (Vilma Kadlečková) jarmik 19. 05. 2014 - 07:59
RE(3x): Pád do temnot (Vilma Kadlečková) sargo 19. 05. 2014 - 08:44