Led pod kůží (Vilma Kadlečková)

6. březen 2014 | 23.32 |
› 

Dočetl jsem druhý díl pentalogie Mycelium od paní Kadlečkové. Zatepla si to poznačím sem do deníčku.

led pod kuziNa čtení druhého dílu jsem se těšil a nebyl jsem zklamán. Jak jsem se do Ledu pod kůží ponořil, nemohl jsem se odtrhnout. Docela tlustá fantasy bichle byla za chvilku přečtena.


Tak to má být – tak si představuji žánrovou literaturu: napětí, zvědavost, jak to bude dál. Když se nad tím zamyslím, tak i v tomto směru udělala autorka správně to hlavní, co měla. Vytvořila něco, co přitáhlo zpět ke čtení fantasy zhýčkané čtenáře, kteří už jinak sci-fi / fantasy celá léta nečtou (= já).


Celkově neměním hodnocení, které jsem psal o prvním dílu: silné prvky thrilleru pokračují, včetně motivu luštění kulturních symbolů cizích civilizací. Právě tak zůstává i důraz na psychologii postav.

Když bych měl zvolit jeden faktor, kterým se druhý díl specificky liší od prvního, tak bych řekl média: hlavní hrdina ve druhém dílu ukazuje, jak důležitá jsou média a že pracovat s médii je pro vysokého státního úředníka nezbytné.

Ještě bych rád uvedl, že kniha je pěkně připravená i pro případ, že by vzniklo z o Myceliu fanfiction.Takto například přichází ztepilý záhadný telepat-bojovník (jmenuje se Aš-šád) na návštěvu k sestře hlavního hrdiny (jmenuje se Sofie):

Vtáhl ho dovnitř. Představil ty dva. A přihlížel prvnímu pohledu.

Bylo to až legrační.

Jeho oslňující sestře došly zásoby jiskřivého smíchu.

Došla jí řeč.

Lucasovi bylo celkem jasné, jak asi Sofie Aš-šáda vidí. Jestli si pustila zprávy, schytala plnou dávku reklamy na Fomalhiwu; a teď před ní stál sám velký čaroděj, zachránce životů, v celé své pocuchané kráse. Možná netřímal v náručí zachráněné dítko ani z něj nesršely blesky, ale měl romanticky slepené vlasy, zrovna tak romanticky rozervanou tuniku, drsně mužné rysy a tvář interesantně pobledlou. Vůbec vypadal tak trochu bezmocně, dojemně a zranitelně, ale zároveň o jeho síle nemohlo být pochyb. Otřesná kombinace, říkal si Lucas. Když vzal ovšem v úvahu, jak jeho coby muže takový image irituje, dalo se předpokládat, že ženám se bude líbit. A když si ještě v duchu promítl různé minulé Sofiiny lásky, vycházelo mu bez potíží, že Aš šád je její typ.

...

Ano, Sofie v sobě měla tentýž druh břitké, vyzývavé krásy. A na sobě zase přiléhavé černé tričko, končící těsně pod ňadry řádkou třásní, pak chvíli nic a poté opasek a široké gerdánské kalhoty. Slušelo jí to. Objektivně vzato až moc.

No, a potom už není o jiskření mezi Aš-šádem a Sofii nic detailního; jen její bratr Lucas se až zpětně dozví (dle dvou sklenic od vína na krbu), že Aš-šád u Sofie bydlel celý týden. Já myslím, že scéna pro fanfiction krásněji být připravena nemůže! Samozřejmě za předpokladu, že Sofie by zmizela a za Aš-šádem přijede nějaký jeho milenec, kterému dá Aš-šád před Sofií přednost... :-))). Ještě je zapotřebí dodat, že hrdina Aš-šád má dlouhé vlasy.

Opět silně doporučuji. Myslím, že zábavnější dílo české autorky aktuálně stěží nalezneme.

První věta knihy: Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu, říkalo se na Össe, protože tím, jak zůstávají utajeny naší mysli, nad námi získávají moc.

Poslední věta: Fomalhiwan neslyšel.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Led pod kůží (Vilma Kadlečková) pm 07. 03. 2014 - 07:27
RE(2x): Led pod kůží (Vilma Kadlečková) jarmik 07. 03. 2014 - 07:40