S kolobkou v Drážďanech

17. červenec 2016 | 09.55 |

V rámci svých letošních maximalistických prázdnin jsem si dopřál luxusní výlet do Drážďan, zcela dle svých představ - zde pár fotek.

1. Cesta

drážďany 1

(1) Kolobka nablýskána a připravena k první cestě do zahraničí. (2) Strašně se mi líbí věšáky na kola ve vlacích.
(3) Jízdenku pro kolo do zahraničí nelze bohužel koupit přes eshop Českých drah, musí se osobně na nádraží.
Lístek pro kolo byl snad ještě dražší než pro mě. (4) Původním záměrem bylo jet co nejdéle podle Labe,
ideálně až do Prahy. Chtěl jsem využít chladného počasí, protože v horku nejsem schopen sportovat.
Při odjezdu krásně pršelo. (5) - (6), Deštivá Praha časně ráno při odjezdu Aloise Negrelliho, mého
oblíbeného vlaku na sever. (7) V oddíle pro kola jsem byl téměř sám. Komfortně jsem se uvelebil se vším
potřebným na cestu. (8) Na perónu v Drážďanech. (9) Nádraží Drážďany - už jsem si odložil ruksak
do skříňky.

2. Město

drážďany 2

(1) Nahoru na kostel jsem nelezl, už jsem tam byl. (2) Uvědomil jsem si na Drážďanech,
které kvetly v době baroka, že Praha kvetla o pár století dříve, za Karla IV.
K tomu ta placatá poloha -  a výsledkem je velkorysejší rozložení ulic.
(3) Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykl na cyklistický provoz: je naprosto fantastický
a nelze ho nemilovat. Byl jsem zaražený, že není úplně sešněrovaný. V Drážďanech
se třeba běžně jezdí na kole po chodníku. To bych si v Praze v centru
prakticky nedovolil. Ale současně je třeba říct, že jednak často je takové ježdění
po chodníku předvídáno a značeno. A především jsou ulice
na to rozměrově dělané, protože chodníky jsou prakticky všude, i v centru, obrovské,
a lze se tak pohybovat bezpečně. (4) Miluju i propracované semafory.
Jednak potvrzují, že člověk zmáčkl knoflík na přechodu (Signal kommt), mají dlouhé intervaly a
na širokých silnicích s tramvajovým pásem jsou vypnuté semafory přes tramvajový pás - na tramvaj se
prostě každý podívá a dá jí přednost. Super!

 3. Albertinum (noví mistři)

drážďany 3

(1) Měl jsem plán, že první den se budu kulturně kochat v galeriích, přespím v hotelu a až druhý
den vyrazím na kolobce zpět. Na dopoledne jsem si dal galerii moderního umění (noví mistři) Albertinum.
Výstava byla OK, vždycky si rád moderní věci prohlédnu; expozice se projde svižně,
člověk se tam nezničí.

Ze současného umění mají hlavně místní. Ze starší moderny mají v Albertinu
několik slavných jmen (impresionisty, jednoho Picassa atd.). Za návštěvu stojí Albertinum
už kvůli velkolepé vstupní hale. Je to obrovský prostor, který na mě silně zapůsobil. (2) Byl to krásný zážitek
i díky několika mladým lidem, kteří tam celý den dělali něco jako happening. Různě chaoticky
či koordinovaně pobíhali. Na snímku zrovna seděli na zemi a
stojící dívka zpívala do ticha. Návštěvníky zvali, aby se k tim přidali - když jsem kupoval pohledy,
tak mě též oslovili, ale nechtěl jsem:-)

4. Staří mistři

drážďany 4

 (1) Na odpoledne jsem si nechal galerii starých mistrů v paláci Zwinger. Měl jsem výborné vnuknutí,
že jsem si připlatil ke vstupence za prohlídku galerie s průvodkyní. Byl jsem velice spokojen: provedla
nás za hodinu tím nejlepším z galerie. Staré umění má těch obrazů velkou spoustu a
bez průvodce bych jednak nerozlišil ty lepší a horší obrazy a jednak by množství obrazů
bylo příliš úmorné. Drážďanská galerie mě velice bavila,
člověk se dočká i obrazu naprosto první světové třídy: Sixtinské Madony od Raffaela Santiho.
Provoz je opět po německu příjemně liberální - focení bez blesku nikomu nevadí,
turisté se po galerii pohybují velice volně. (2) Staří mistři mě dojali.
Ale přiznávám, že možná ještě více mě dojalo znovushledání s mou oblíbenou jídelnou
v obchodním domě Karstadt. Bylo to způsobeno tím, že aktuálně držím jakousi
přísnou bílkovinnou dietu, v jejíž první fázi se nesmí jíst prakticky nic.
Živím se kosmonautickou stravou z pytlíků a k tomu přežvykuji ty
nejhnusnější druhy zeleniny. V Karstadtu jsem však nalezl
bohatý výběr jídel právě z těch povolených zelenin a všechno to chutnalo geniálně.
Štěstím se mi chtělo plakat :-) (3) Andílky ze spodní části Sixtinské Madony zná
opravu každý - netušil jsem, že jsou z Drážďan.

5. Na ubikaci

drážďany 5

(1) Neodpustím si několik snímků z ubikace. Vybral jsem levný penzion na předměstí,
hned vedle - jak jinak v Drážďanech, že - mešity (zelená budova vpravo). Bylo to OK.
(2) S ohledem na dietu jsem z hotelové snídaně využil bohužel jen to kafe.
(3) Na ubikaci jsem si pak připravil potravu na den. Nechyběl samozřejmě místní tisk!
(4) Sbaleno na cestu zpět.

6. Podle Labe do Děčína

drážďany 6

(1) Cestou zpět jsem se ještě v Drážďanech stavil ve Velké zahradě - obrovském zámeckém parku,
kde jsem ještě nebyl. V pozadí za kolobkou jede malý vláček po parku.
Hned na okraji parku stojí skleněná manufaktura VW, kde se vyráběly Phaetony.
Návštěva továrny se pro fanoušky aut doporučuje. Avšak pochopil jsem, že poslední rok
výroba stojí, takže jsem o exkurzi ani neuvažoval a jen jsem projel kolem. 
(2) Letohrádek ve Velké zahradě. (3) Velice dietní oběd cestou po labské cyklostezce.
(4) Při zavodňování jsem narážel na drobné kulturní
odlišnosti: jednak si člověk musí zvyknout, že na plastové lahve je záloha.
A jednak třeba Coke Zero není v půllitrech, ale ve třetinkách.
(5) Bývalá celnice na přechodu ve Hřensku. (6) Dojel jsem v pozdním odpoledni
do Děčína a zvažoval jsem, zda přespat a pokračovat po vlastní ose. Ale z Děčína jsem jel podle Labe už
vloni a příliš mě lákala představa vlastní postele. Tak jsem sedl na vlak a pouť ukončil.
 

Závěr: Výlet se mi líbil hezky. Děkuji čtenářům za výdrž a za pozornost :-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: S kolobkou v Drážďanech ava 17. 07. 2016 - 20:47
RE(2x): S kolobkou v Drážďanech jarmik 18. 07. 2016 - 11:43
RE: S kolobkou v Drážďanech jr 18. 07. 2016 - 16:47
RE(2x): S kolobkou v Drážďanech jarmik 20. 07. 2016 - 09:42
RE: S kolobkou v Drážďanech tlapka 21. 07. 2016 - 16:49
RE: S kolobkou v Drážďanech djová 26. 07. 2016 - 19:37
RE: S kolobkou v Drážďanech eithne 31. 07. 2016 - 12:58